LIBOR

Už 16. dubna 2008 The Wall Street Journal přinesl kontroverzní článek a později i celou studii o tom, že některé banky mohly snížit odhady nákladů na půjčky pro účely stanovení LIBORu během tzv. úvěrové krize, což vedlo ostatní k chybným závěrů ohledně jejich finančního zdraví a solventnosti[4][5]. Britská bankovní asociace jako odpověď na článek uveřejnila tvrzení, že LIBOR byl spolehlivý i během finanční krize a další dohledové orgány zase tvrzení, že neexistuje žádný důkaz o manipulaci s LIBORem. Studie ekonomů Snider a Youle z dubna 2010 teoreticky potvrdila předchozí podezření, ale jako důvod manipulace sazby LIBOR směrem dolů uvedla obrovský zisk portfolia bank, které je nějak spojeno s LIBORem.[6][7] Například u Citigroup by pokles LIBORu o 0,25 procentního bodu snížil hodnotu ocenění jejich portfolia 963 mil USD na čtvrtinu z důvodů poklesu čistého úrokového výnosu a v případě poklesu LIBORu o 1 % by to dokonce ihned generovalo ztrátu téměř 2 mld USD.[8]

Guvernér Bank of England Mervyn King na konci roku 2008 popsal LIBOR Britskému parlamentu slovy "V mnoha případech je to sazba, za kterou si banky vůbec nepůjčují , ... a není to sazba, za kterou si vůbec někdo půjčuje"[9][10]. Následně dozorové banky dlouhou dobu jen čekaly s vědomím, že je zde sice možná gigantický problém, ale že se podaří nějak vyřešit. Teprve o tři roky později opět The Wall Street Journal v dubnu 2011 uvedl, že bankovní dozor se zaměřuje na Bank of America, Citigroup a UBS s podezřením, že s LIBORem manipulovaly[11]. O rok později pokročilo podezření směrem k trestnímu stíhání těchto bank.

Důvěryhodnost sazby značně poškodilo odhalení z roku 2012, podle kterého některé členské banky se sazbou dlouhodobě manipulovaly.[12] Manipulace se dopouštěly banky Barclays,[2] UBS, Royal Bank of Scotland, Deutsche Bank, JPMorgan či Citigroup.[13] Banky za tyto aktivity obdržely vysoké pokuty i od několika dohledových orgánů a to až v řádu miliard amerických dolarů.[14]

V hromadné žalobě cca 100 000 amerických vlastníků domů proti 12 největším bankám, které se kvůli (ne vždy jejich) manipulacím LIBORu obohatily, protože zdražily splátky hypoték tím, že v období 2000-2009 se vždy ve dnech fixace většiny hypoték (první den v měsíci) se sazbou manipulovalo směrem nahoru (v průměru o dva body do roku 2007 a o 7 bodů později) žádají žalobci částky od stovek do tisíců dolarů na jeden případ.[15] Předpokládá se, že se tímto banky nezákonně obohatily o stovky milionů dolarů, nebo dokonce o miliardu dolarů.[16]

• PRIBOR