LGBT práva ve Skotsku

Historický právní aspekt mužské homosexuality byl následující: „Anglosaské právo kriminalizující sodomii nezahrnovalo ustanovení o nesouhlasu či odporu pasivního účastníka. Reflektovalo pouhý formální nesouhlas s homosexualitou a činil obě strany vinnými ze spáchání trestného činu.“[3] Záznamy o trestních opatřeních jsou na rozdíl od utrechtských procesů limitovány. Nelze s jistotou říci, zda je tomu tak z důvodu nedostatku usvědčených pachatelů, nezájmu o takové praktiky či nedohledatelných dokumentů. Baron David Hume citujíc záznamy o dvojnásobném procesu v r. 1570 a dalším v r. 1630 řekl následující: „Trestný čin sodomie je pouze dvakrát zmíněný v našich dokumentech. Tehdy se používalo termínu sodomie. Všechny takové procesy končily trestem smrti.“[4] Podle dalšího záznamu z roku 1832 měl být muž usvědčený ze dvou trestných činů sodomie z devíti odsouzen k doživotnímu vyhnanství.[5] Jiné údaje pojednávají o ustanovení speciální komise pro případ Gavin Bell v r. 1645.[6]

V r. 1967 podpořil britský parlament přijetí nového zákona o sexuálních zločinech, který zčásti dekriminalizoval homosexuální pohlavní styk v Anglii a Walesu.[7] Ve Skotsku byla homosexualita dekriminalizována až v r. 1980 na stejném základě jako nový zákon o sexuálních zločinech - novelou skotského trestního zákona.[8] Sekci 2A zakazující podporu homosexuality zrušilo Skotsko ihned v prvních dvou letech existence skotského parlamentu s odvoláním se na „etický kodex“ veřejného života.[9]

V červnu 2018 přijal skotský parlament zákon o rehabilitaci (Historical Sexual Offences (Pardons and Disregards) Act 2018) všech mužů usvědčených ze sexuálních styků s jinými muži před zrušením zákonů proti homosexualitě. Nová právní úprava se vztahuje jak na žijící, tak i zemřelé osoby.[10] Ačkoliv je nová legislativa spíše symbolická, mohou díky ní všichni, kteří mají záznam v trestním rejstříku pro praktikování homosexuality, požádat o výmaz, a být tak opět oficiálně bezúhonní. Využít tohoto práva lze prostřednictvím příslušného skotského ministerstva, které na žádost odstraní veškeré veřejně přístupné informace o odsouzené osobě, na níž se nově nahlíží, jako by daný trestný čin nikdy nespáchala.[11]

S účinností od 28. září 2009 smějí homosexuální páry ve Skotsku osvojovat děti.[27][28] Tu samou dobu vešel v účinnost Zákon o péči o děti (Skotsko) 2009 (Looked After Children (Scotland) Regulations 2009)[29] umožňující homosexuálním párům mít rovný status pěstounů s ostatními páry.[30]

Právní pozice týkající se spolurodičovství v situace, kdy homosexuální muž/gay pár daruje lesbickému páru spermie je následující. Po změnách implementovaných zákonem o embryích a umělém oplodnění (2008) se vychází z presumpce rodičovství homosexuálního protějšku oplodněné ženy. Pokud žije lesbický pár v partnerství nebo manželství a nechá se uměle oplodnit od muže, má možnost se rozhodnout, zda rodičovská práva a povinnosti připadnou na partnerku/manželku oplodněné ženy, anebo poskytovatele spermie.[31]

Altruistické náhradní mateřství je ve Spojeném království legální, tedy i ve Skotsku. Zákon přistupuje ke gay párům využívajícím institutu náhradního mateřství obdobně jako k heterosexuálním párům a odkazuje je v těchto věcech k relevantním soudům, které rozhodují o jménu dítěte v rodném listě a jeho rodičích a poručnících.[32]

Ustanovení zákona o rovnosti (2010) přijatým britským parlamentem se vztahují i na skotský právní řád. Po implementaci zákona se respektuje probíhající změna pohlaví, manželství, registrované partnerství, pohlaví a sexuální orientace jako diskriminační důvod. Zákon zakazuje diskriminaci, harašment a pronásledování kohokoli, koho lze definovat jako skupinu jmenovanou v tomto zákoně.[33]

V r. 2009 přijal skotský parlament zákon zvyšující trestní sazbu v případě trestného činu spáchaného z motivu jiné sexuální orientace, nebo genderové identity oběti.[34]

Podle zákona o změně pohlaví (Gender Recognition Act 2004) mohou ve Skotsku translidé procházet úřední změnou pohlaví.

V r. 2018 oznámila skotská vláda, že plánuje zahájit politické a odborné diskuze na téma právního uznávání nebinárního genderu v úředních dokumentech a snížení věku způsobilosti k tranzici na 16 let.[35]

Skotská národní strana ve svém manifestu z r. 2016 vyjádřila jasnou podporu včlenění sexuální výchovy do školních osnov, včetně seminářů o rovnosti pro pedagogické pracovníky, jejichž součástí jsou i LGBT témata.[36] V listopadu 2018 řekla skotská vláda, že se LGBT-inkluzivní vzdělávání stane součástí rámcových vzdělávacích programů. Tento krok byl uvítán skotskými LGBT aktivisty, kteří se odvolávali na studii, podle níž 9 z 10 LGBT Skotů zažívá na škole homofobní šikanu, přičemž se 27 % z nich pokusilo o sebevraždu.[37]

Účastníci festivalu Glasgow Pride (2018)

Postoje skotské veřejnosti k příslušníkům LGBT komunity se v posledních desetiletích razantně změnily. V 80. letech bylo zdejší společenské klima jedním z nejextrémnějších, nejhomofobnějších, nejnepřátelštějších a otevřeně antipatických vůči příslušníkům sexuálních menšin. Z tohoto důvodu byli LGBT jednotlivci zpravidla nuceni žít v utajení, přestěhovat se do Anglie, nebo v některých případech i spáchat sebevraždu. Navzdory těmto tendencím se ve Skotsku zrodilo několik malých LGBT sociálních a politických skupin, které začaly požadovat zrušení sekce 2A (Section 2A) zakazující „podporu homosexuality“. K tomu došlo v roce 2000 navzdory silné opozici. Začátkem 21. století se skotská společnost začala stávat stále více akceptující. V r. 2004 byl přijat zákon umožňující translidem úřední změnu pohlaví. Registrované partnerství bylo legalizováno v r. 2005, plná adopční práva homosexuálních párů v r. 2009 a homosexuální sňatky v r. 2014. V současnosti je Skotsko považováno za jednu z nejvíc LGBT-friendly zemí na světě.[38] Podíl na výrazné změně skotské veřejnosti k akceptaci homosexuálních vztahů a LGBT minority lze připsat hlavně médiím. Podle průzkumu Scottish Social Attitudes (SSA) si v r. 2000 pouze 29 % Skotů myslelo, že homosexuální vztahy nejsou nikdy špatné. V roce 2015 s tím souhlasilo už 59 % respondentů.[39] V r. 2014 vyjádřilo v průzkumu stejné agentury 68 % Skotů podporu stejnopohlavnímu manželství. 17 % bylo proti. Větší podporu 83 % vyjádřily mladší ročníky v porovnání s věkovou skupinou 65 a více let, z níž bylo pro homosexuální sňatky pouze 44 %. Podporu také vyjádřilo víc žen (72 %), než mužů. Co se týče náboženského vyznání, tak tam byla větší podpora znát mezi ateisty a osobami bez vyznání (81 %), než mezi katolíky (60 %), nebo protestanty (59 %).[40]

V r. 2016 vedly většinu skotských politických stran otevřeně LGBT osoby: Skotští konzervativci – Ruth Davidsonová, Skotská strana práce – Kezia Dugdaleová, Skotská zelená strana – Patrick Harvie a Skotská organizace Strany nezávislosti Spojeného království – David Coburn.

Glasgow a Edinburgh mají velmi bohatou LGBT scénu s velkým množstvím gay barů, klubů, hospod a restaurací. Menší města jako Aberdeen, Stirling a Dundee taktéž hostí několik LGBT událostí. Pride Glasgow, každoroční průvod hrdosti se pravidelně koná každé léto, a je považován za největší LGBT událost ve Skotsku s účastí 50 tisíc lidí. Edinburský Pride Scotia se koná každý rok v červnu a jeho nedílnou součástí je taktéž pochod městem.[41]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku LGBT rights in Scotland na anglické Wikipedii.

• Equality Network
• LGBT Network
• LGBT práva ve Spojeném království
• Zákony týkající se homosexuality
• LGBT práva v Evropě
• Stejnopohlavní manželství ve Skotsku
• LGBT práva v Severním Irsku

• Obrázky, zvuky či videa k tématu LGBT práva ve Skotsku na Wikimedia Commons
• LGBT Youth Scotland (anglicky)
• LGBT History Month Scotland (anglicky)
• Scottish Transgender Alliance (anglicky)