LGBT práva v Chile

Dobrovolná soulož mezi dospělými osobami téhož pohlaví, která není konaná za úplatu, je v Chile legální od r. 1998, ale diskriminační ustanovení v tamních trestních zákonech mající za následek vyšší věk legální způsobilosti k pohlavnímu styku pro homosexuálně orientované stále platí, a je dost často zneužívané k šikaně LGBT Chilanů.

V Chile nabývají osoby absolutní legální způsobilost k jakýmkoli sexuálním aktivitám dosažením věku 18 let, zatímco minimální věk pro zákonem vymezené aktivity je 14 let. (Art. 362 Chilean Penal Code). Přestože v dřívějším § 362 nebylo žádné ustanovení ohledně homosexuální, tak v pozdějším a momentálně platícím § 365 je jakákoli sexuální aktivita s osobou téhož pohlaví mladší 18 let ilegální.

§ 362.[1] El que accediere carnalmente, por vía vaginal, anal o bucal, a una persona menor de catorce años, será castigado con presidio mayor en cualquiera de sus grados, aunque no concurra circunstancia alguna de las enumeradas en el artículo anterior.

Překlad: Kdo vykoná soulož, ať už vaginální, anální nebo orální, s osobou mladší 14 let, bude potretán odnětím svobody v libovolné délce trvání, nejsou-li u pachatele zaznamenány okolnosti uvedené v předchozím odstavci.

V chilských trestních zákonech existuje trestný čin estupro, který vymezuje určitá omezení pro sexuální kontakty s osobami staršími 14 let a mladšími 18 let - mladistvými. Podle § 363 estupro existují čtyři situace, v nichž je pohlavní styk s těmito osobami je ilegální, byť ony k němu daly souhlas (nekonsensuální soulož s osobou starší 14 let je považována za trestný čin znásilnění podle § 361, zatímco pohlavní styk s osobou mladší 14 let je považován za trestný čin pohlavní zneužívání dětí podle § 362):

• Je-li mladistvá osoba postižená mentální poruchou či jinou nemocí omezující její úsudek, byť by byla pouze přechodná.
• Je-li mladistvá osoba v závislém postavení vůči osobě dospělé, mezi něž patří péče o svěřenou osobu, výchova a vzdělávání nebo i pracovněprávní vztah.
• Je-li mladistvá osoba svěřená do péče osoby dospělé.
• Pokud dospělá osoba při souloži prokazatelně zneužila neznalost nebo nezkušenost mladistvé osoby.

Sexuální akty mající právní úpravu v § 361 (znásilnění), § 362 (pohlavní zneužívání), § 363 (estupro) a § 365 (homosexuální styk) jsou definovaný jako "soulož" (acceso carnal), mezi něž spadá orální, anální nebo vaginální pohlavní styk. Další paragrafy trestního zákoníku týkající se dalších sexuálních interakcí (365 - určitá část, 366 - část). § 365 odst. 1 definuje "objekt pohlavního styku" - anální trakt, vagínu a ústa. § 366 odst. 1 definuje "sexuální akt" jako jakýkoliv styk vykazující znaky sexuálního podtextu vzniklý fyzickým kontaktem s obětí nebo kontaktem s jejími genitáliemi, análním traktem či ústy nebo dokonce i nepřímým fyzickým kontaktem.

§ 369 ustanovuje, že trestní oznámení na spáchání těchto trestných činů (§ 361-365) může podat buď mladistvá osoba nebo její rodiče, poručníci či jiní zákonní zástupci. Pokud oběť trestného činu jej nemůže sama nahlásit a nejsou jiné osoby, které by tak učinit mohly -rodiče, poručníci nebo jiní zákonní zástupci, nebo jsou-li oni sami pachateli, pak trestní oznámení podává státní zástupce.

Počínaje červencem 2015 byl sepsán nový Trestní zákoník momentálně přezkoumávaný Ústavní justiční komisí Republiky Chile, která musí do maximálně 6 let vyjádřit své stanovisko. Pokud bude schválen a stane se účinným, sjednotí se legální věk způsobilosti k pohlavnímu styku pro obě orientace na 14 let. K tomu bude ale kromě kladného stanoviska komise projít legislativním procesem - schválení Kongresem a podpis prezidenta

Chilané si transgender často spojují s homosexualitou. Na začátku 21. století se práva translidí v Chile začala rozvíjet.

Důležitým mezníkem v této věci byl soudní případ vyvolaný v r. 2005 Andrésem Riverou, zakladatelem nevládních organizaci a chilským aktivistou za práva translidí, který dokázal v r. 2007 prosadit soudní cestou možnost úřední změny jména a pohlaví.[5]

V Chile musí být všechny rodiny a jedinci mající zájem o osvojení dítěte odsouhlasení Senamem (Národní služba pro děti a mládež), která se stará o děti právně volné k tomuto procesu. Finální rozhodnutí pak vynese Opatrovnický soud.[30] Podle chilských zákonů může homosexuální jednotlivec osvojit dítě.[31]

Homosexuální páry smějí dítě taktéž osvojit. Pokud jsou žadatelé vyhodnoceni jako způsobilí, může se osvojitelem dítěte stát ale pouze jeden z páru.[32]

Pokud dva homosexuální partneři, registrovaní i neregistrovaní, vychovávají ve společné domácnosti děti, a rodič zapsaný v rodném listě (biologický i adoptivní) zemře, má pozůstalý partner přednost v získání nevlastního dítěte do péče.[33][34] Podle studií Movilh tvoří homoparentální rodiny 10 % všech rodin v Chile. Z nich je 86 % lesbických a 33 % gay.[35][36] V r. 2016 se v Kongresu diskutovalo o "návrhu integrální reformy systému osvojení", jehož součástí by byla možnost společného osvojování dětí páry stejného pohlaví.[37][38][39]

Veřejné mínění v zemi ukazuje značnou podporu manželství osob stejného pohlaví, případně registrovaného partnerství: 65 % bylo pro legalizaci partnerství, zatímco 24 % pro manželství.]].[41] V r. 2009 32,2 % podporovalo manželství osob stejného pohlaví a 26,5 % adopci homosexuálními páry.[42] Podle průzkumu National Youth Institute of Chile je vysoká zejména u mladé generace, kdy 56 % respondentů podporovalo manželství osob stejného pohlaví a 51,3 % adopci homosexuálů.[43] V srpnu 2012 v anketě 54,9 % Chilanů hlasovalo pro manželství osob stejného pohlaví, zatímco 40,7 % bylo proti.[44] Co se týče mladé populace, tak tam v té době byla 70 % podpora manželství stejného pohlaví.[45]

Podle anti-diskriminačního zákona publikovaného v červenci 2012 je v Chile ilegální diskriminace založená na sexuální orientaci osob.[46] LGBT a další menšiny se zasazují o zahrnutí pojmů "sexuální orientace" a "pohlaví" do Ústavy Republiky Chile - Klauzule ohledně lidských práv a svobod.[47] Detaily nově konstituovaného zákona byly zveřejněny na Fóru zabývajícím se registrovaným partnerstvím osob stejného pohlaví v Chile konaného na Diego Portales University v květnu 2008.[48]

Aktivisté věří, že konzervativní smýšlení tamní společnosti se změní, a díky tomu vzroste i míra tolerance u Chilského Kongresu majícímu markantní nepřátelský postoj k "činům proti morálce a dobrým mravům" a stále šikanujícímu sexuální menšiny, aby si udržel podporu veřejnosti.[49]

Chilská armáda nediskriminuje jiné sexuální orientace, ani genderové identity. LGBT komunita má ochranu přímo garantovanou zákonem.

V r. 2012 zrušil vrchní velitel chilské armády Juan Miguel Fuente-Alba veškeré vojenské směrnice a předpisy zakazující LGBT lidem sloužit v armádě. Toto vojenské nařízení č. 6583/126 ze dne 10. září 2012 přímo deklaruje zrušení veškerých interních pravidel, která by odporovala ustanovením anti-diskriminačního zákona.[50][51]

V r. 2014 založilo Ministerstvo obrany Výbor pro diverzitu a boj s diskriminací (Committee for Diversity and Non-Discrimination), jehož náplní činnosti je prosazovat konkrétní preventivní opatření proti diskriminaci a svévolnému vylučování z armády. Tento orgán se skládá z představitelů všech armádních složek a explicitně zakazuje diskriminaci jiných sexuálních orientací a genderových identit. Rezoluce podepsaná ministrem obrany Jorgem Burgem přenáší odpovědnost na vládu ve věci vytváření inkluzivního vojenského prostředí.[52][53]

Ve stejném roce se námořník Mauricio Ruiz stal prvním otevřeně homosexuálním příslušníkem Ozbrojených sil. To, co je pro nás, námořníky a námořnice, nejdůležitější, není to, koho milujeme, nýbrž naše ochota sloužit vlasti," tak se vyjádřil Ruiz. V námořnictvu se setkal s přijetím.[54]

29. května 2015 připomněl vrchní velitel Humberto Oviedo, že anti-diskriminační problematika požaduje specifičtější regulaci, a sice kulturní změnu v rámci armády. Nařízení z r. 2012 se tedy rozšířilo o dodatek, že se ruší veškerá pravidla, jež by odporovala jakémukoli ustanovení anti-diskriminačního zákona. V závěru stojí, že chilská armáda je institucí pro všechny občany bez výjimky, a že diskriminace, či svévolné vylučování z jejich řad na základě rasy, etntika, socioekonomického statusu, náboženském přesvědčení, pohlaví, sexuální orientaci, genderové identity, rodinného stavu, členství v organizacích a dalších důvodech je nepřípustná. Takové jednání ze strany vojenského úřednictva je přísně zakázáno. Kdo toto pravidlo poruší, se tímto dopouští závažného přečinu bez ohledu na jeho postavení v armádní hierarchii.[55]

V červnu 2015 oznámila Chilean Collega of Psychologists, že se bude podílet na zrušení praktikování takzvané "reparativní terapie pro změnu sexuální orientace" známé také pod souhrnným názvem konverzní terapie. Po dlouhodobém výzkumu se Výbor pro genderovou a sexuální diverzitu (Gender and Sexual Diversity Committee) shodl na tom, že jiná sexuální orientace neznamená deviaci, duševní poruchu, či nemoc, jíž by šlo léčit. Prostřednictvím tisku se vyjádřily tak, že neexistuje žádná vědecká studie, která by dokazovala, že homosexualitu lze "vyléčit", a tím pádem mají veškeré takové praktiky za následek frustraci a jinak podlomené duševní zdraví pacientů.[56]

V únoru 2016 zaujalo poprvé ke konverzní terapii negativní přístup i chilské Ministerstvo zdravotnictví. Mluvčí ministerstva řekl doslova:" Veškeré tyto praktiky známé pod názvem "reparativní terapie homosexuality" považujeme za vážně nebezpečné, až život ohrožující".[57]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku LGBT rights in Chile na anglické Wikipedii.

• LGBT práva v amerických zemích
• Luiz Larraín

• Obrázky, zvuky či videa k tématu LGBT práva v Chile na Wikimedia Commons
• (anglicky) Movimiento de Integración y Liberación Homosexual (MOVILH)
• (anglicky) Movimiento Unificado de Minorías Sexuales (MUMS)