Lípa u Machova mlýna

Památný strom (chráněný); Lípa u Machova mlýna
	červen 2011
Druh	lípa velkolistá; Tilia platyphyllos[1]
Evidenční č.	102797 (9597)
Označení	Strom chráněný státem
Ochrana	od 1. prosince 1990[1]
Poloha
Kraj	Jihočeský
Okres	Prachatice
Obec	Šumavské Hoštice
Katastr	Šumavské Hoštice
Poloha	Machův mlýn
Nadmořská výška	750 m n. m.
Souřadnice	49°1′52,7″ s. š., 13°51′46,06″ v. d.
	Lípa u Machova mlýna
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lípa u Machova mlýna je památný strom v Cikánském údolí jižně od Šumavských Hoštic. Podle pověsti byla v kdysi silně poškozena požárem, ale její majestátní rozměry nedávají poškození v minulosti znát. Lípa patří k nejvzrostlejším a nejstarším stromům na Vimpersku.

Základní údaje

název: lípa u Machova mlýna, lípa v Cikánském údolí, lípa u Šumavských Hoštic
výška: 26 m (1981)[2], 31 m (1990)[1], 26,5 (1995)[2]
obvod: 720 m (1971)[3][1], 730 cm (1981)[2][3], 762 (1995)[2][3]
věk: 500 let (1990-95)[4][5]
zdravotní stav: 1 (1981), 4 (1995)[2]
souřadnice: 49°1'52.69"N, 13°51'46.06"E

Lípa roste mezi obcemi Šumavské Hoštice, Buk a osadou Včelná pod Boubínem v tzv. Cikánském údolí. Zde byly na Cikánském potoce vystavěny 4 mlýny, z nichž na rozcestí u nejzápadnějšího (Machova) památná lípa stojí.

Stav stromu a údržba

Strom má původní kmen. Zda je původní i koruna, není jisté – ačkoli je složena z pěti velmi silných větví, uvádí se, že byla kdysi zničena požárem. Při vysoké regenerační schopnosti lip je již prakticky nemožné původní poškození ověřit nebo vyvrátit. Na kmeni je patrné lokální narušení – prý stopy po zarostlých obrázcích, které byly na lípě umístěné.

Historie a pověsti

Blízko lípy bývalo stavení. Dům ale zcela vyhořel a při požáru byl silně poškozen i strom, zůstalo jen dva metry vysoké torzo. Lípa obrazila a stavení bylo vybudováno znovu, byť o něco dál.[5]

Památné a významné stromy v okolí

Místní okolí (Vimpersko a hranice CHKO Šumava) je velmi bohaté na staré a památné stromy, obzvlášť lípy. Zhruba pět z nich dosahuje věku minimálně 500 let (pátá, zde neuvedná, roste v Hodoníně u Zdíkova SV od Vimperka). Za nejstarší strom oblasti je považována 680 let stará Husova lípa v Chlístově, nejmohutnější (a v pořadí věku druhá) je Sudslavická lípa s obvodem 12 metrů.

Šumavské Hoštice

Hoštická alej (lípy, javory, jasany v celkovém počtu 209 stromů)

V směr

Husinecká lípa

JV směr

Lípa u Dobišova Mlýna (významný strom?)
Lípy v Horním Záblatí
Řepešínská lípa (500 let)
významný strom v obci Kratušín
Husova lípa (Chlístov) (680 let)
Švihovská lípa

SZ směr

JZ směr

Jasan u Arnoštky
Dub u Arnoštky
Lípy u Arnoštky (jedna z lip zničena vichřicí z 26. na 27.10.2002)
Alej Smíření (Arnoštka, významná alej)

Vimperk

Lípa na Výsluní
Lípy u Brantlova dvora (lípa u domů poničena vichřicí 5.11.2010)

Odkazy

Reference

Registr památných stromů AOPK ČR drusop.nature.cz
Hodnocení vybraných památných stromů Archivováno 8. 3. 2016 na Wayback Machine mzp.cz
Přehled vybraných památných stromů Archivováno 6. 10. 2008 na Wayback Machine ekoserver.cz
Vyhláška o chráněných přírodních výtvorech v okrese Prachatice drusop.nature.cz
HRUŠKOVÁ, Marie. Památné stromy (1). Ilustrace Jaroslav Turek. [s.l.]: Silva Regina, 1995. 192 s. ISBN 80-902033-0-2. Kapitola 4. Kázal mistr Jan, s. 29.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Lípa u Machova mlýna na Wikimedia Commons
Fotografie: Lípa u Machova mlýna drusop.nature.cz

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[drusop-1] Registr památných stromů AOPK ČR drusop.nature.cz

[ekodisk-2] Hodnocení vybraných památných stromů Archivováno 8. 3. 2016 na Wayback Machine mzp.cz

[ekoserver-3] Přehled vybraných památných stromů Archivováno 6. 10. 2008 na Wayback Machine ekoserver.cz

[vyhlaska-4] Vyhláška o chráněných přírodních výtvorech v okrese Prachatice drusop.nature.cz

[stromy1-5] HRUŠKOVÁ, Marie. Památné stromy (1). Ilustrace Jaroslav Turek. [s.l.]: Silva Regina, 1995. 192 s. ISBN 80-902033-0-2. Kapitola 4. Kázal mistr Jan, s. 29.