Buk (okres Prachatice)

První zmínka o osadě Buku se datuje rokem 1299 a pochází ze soupisu vesnic pražského probošta, jemuž vesnice patřila do roku 1390. Od roku 1400 byla součástí volyňského panství, které náleželo proboštství katedrály Svatého Víta v Praze. Buk byl tenkrát izolovanou enklávou tohoto panství uprostřed rozlehlého vimperského panství.

Ves byla budována do tvaru okrouhlice. Jednotlivé usedlosti byly stavěny vedle sebe tak, aby chránily obyvatele hlavně proti vlkům, neboť ti ohrožovali domácí zvířata. Na dvou výjezdních cestách ve vsi byla dřevěná vrata, která se na noc zavírala.

Vesnice Buk byla postavena kolem vydatného pramene vody. První obyvatelé byli jen částečně svobodní a proto museli chodit na robotu do panství ve Lčovicích. Později odváděli desátek. S nárůstem počtu obyvatel se již všichni nemohli uživit zemědělskou činností a tak odcházeli pracovat do boubínských lesů.

Buk byl součástí lčovického panství až do zániku poddanského zřízení v roce 1848. Církevně byla obec přifařena k Šumavským Hošticím, kde byl kostel a hřbitov. V 19. století odcházelo z obce mnoho řemeslníků za prací do Vídně. Hlavně to byli zedníci (světáci) a ženy jako služky do panských rodin.

V Buku se 26. 9. 1905 narodil Václav Haise, který později působil jako akademický malíř v Praze. Významným rokem pro obec je rok 1920, kdy se Buk oddělil od Šumavských Hoštic a stala se samostatnou.Prvním obecním starostou byl zvolen soustružník z čp. 25 pan Jan Heinzl. Sbor dobrovolných hasičů byl v obci založen v roce 1923 a dochází k zakoupení první požární stříkačky.

V roce 1927 byla v obci zřízena menšinová česká škola a o rok později i mateřská školka.

9. října 1938 byla obec Buk neprávem zabrána německými vojsky a 24. listopadu 1938 byla obec z okupace vypuštěna. Toho dne byly odstraněny závory a byly vykolíkovány hranice mezi Bukem a Vyšovatkou, která zůstala německá.

Za doby okupace za 2. světové války nemohla obec podnikat. Lidé byli posíláni na nucené práce do Německa. Do koncentračního tábora byl poslán pan František Koška, který se už bohužel nevrátil.

Obec osvobodila dne 6. května 1945 americká armáda, která se zde zdržela čtyři dny.

Elektrifikace obce začíná v červenci roku 1948 a 17. 4. 1951 vrcholí slavnostním rozsvícením. V roce 1950 bylo založeno první Jednotné zemědělské družstvo II. typu. V průběhu dalších let se stavělo v JZD, budovala se kanalizace a byla postavena budova místního národního výboru. V roce 1960 byl zrušen okres Vimperk, území bývalého okresu připadlo pod okres Prachatice. Ke sloučení JZD Buk, Šumavské Hoštice a Kosmo došlo v roce 1961. Postupně byly postaveny bytové domy pro členy JZD a téměř všichni práce schopní obyvatelé pracovali v JZD.

Po roce 1989 bylo JZD změněno na Agrodružstvo ve kterém už nepracuje tolik osob. Někteří občané dojíždějí za prací a pracují u různých soukromých firem např. ve Vimperku a okolí. Do základní školy dojíždějí děti do Šumavských Hoštic. Farností patří obec také do Šumavských Hoštic. V Buku stojí kaple Panny Marie Sedmibolestné, která byla opravena svépomocí v roce 2003. Nový vodovod, plynofikace obce, oprava kanalizace a některých cest proběhla v letech 2003-2004. Na katastrálním území Včelné pod Boubínem, na vrcholu Boubína v nadmořské výšce 1362 m, byla ve spolupráci s okolními obcemi postavena vyhlídková věž, ze které je úchvatný panoramatický pohled na Šumavu a část jižních Čech, za dobrého počasí je možné zahlédnout i pásmo vrcholků Alp.

• Buk
• Včelná pod Boubínem
• Vyšovatka

• Kaple Panny Marie Sedmibolestné na návsi v Buku, z roku 1800
• Usedlost čp. 5 v Buku
• Kaple ve Včelné, z 50. let 19. století
• Kaple ve Vyšovatce, z roku 2006, náhrada původní kaple zbořené roku 1958
• Hora Boubín (1362 m) s rozhlednou
• NPR Boubínský prales – bukosmrkový prales, chráněný již od roku 1858
• PR Čertova stráň – jedlové porosty na suťovitých svazích údolí Boubínského potoka
• PP Poušť – les s mraveništi

• 
  Buk – usedlost č. 5
• 
  Buk – dřevěnice
• 
  Památná alej
• 
  Památná alej