Kyngovej

V roce 1742 Jacob Lindenau, ruský cestovatel a vědec, napsal:

V roce 1779 dostal kozácký setník Ivan Kobelov od Eskymáků žijících na Gvozděvových ostrovech informace, že západně od nich u velké řeky Kheuveren je velká ruská osada Kyngovej, kde žijí vousatí muži, kteří k nim příležitostně připlouvají za obchodem. Podle jejich informací používají ruský jazyk i písmo a mají také liturgické knihy.[5] V roce 1948 byla v ruských archivech dohledána korespondence setníka Kobelova s ruskými osadníky z Kyngoveje, kteří psali, že jsou se svým životem v osadě spokojeni, jen mají nedostatek železa na výrobu nového nářadí.[6]

Tajemná řeka Kheuveren (Heuveren, Heveren, Chuveren, Hebron, Chutor Veren atd.) se na přelomu 18. a 19. století objevovala v mnoha ruských mapách Aljašky. Na jejím břehu byla zakreslená osada Kyngovej a většina ruských cestovatelů tudíž nepochybovala o její existenci.[2] Roku 1795 známý misionář a mnich ruské pravoslavné církve, svatý Heřman Aljašský, psal ve svém dopise o tajemných Rusech, potomcích osadníků, kteří žijí v osadě Kyngovej již od dob Ivana IV. Hrozného.[2][7]

Celý počátek 19. století byl na Aljašce spojen s hledáním této osady. Téměř všechny průzkumné výpravy na Aljašce měly za úkol najít ztracenou osadu Kyngovej. Podle názoru ruského historika A. V. Postnikova legenda o ruském osídlení v mnoha ohledech tlačila na vedení Rusko-americké společnosti, aby aktivněji prozkoumala Aljašku, zejména území severně od Aleutských ostrovů.

Prvním známým Evropanem, který pronikl do povodí řeky Kuskokwim, byl v roce 1818 Petr Korsanovskij, který k hledání ruské osady uskutečnil tajnou misi. Setkal se s Kuskokwigmutem Kylymbakem (Eskymákem od řeky Kuskokwim), který mu popsal, jak se několikrát setkal s vousatými lidmi, oblečenými do tripletů z jelení kůže, vysokých bot a vyzbrojenými kovovými zbraněmi. Korsanovskij věřil, že se jedná o potomky Rusů, kteří již 170 let žili na Aljašce a i přes míšení s domorodci si uchovávají svůj dřívější stupeň vzdělání.

V roce 1821 měl poručík Alexandr Avinov za úkol najít Kyngovej mezi mysem Njuham a zátokou Norton. Na základě svých výzkumů dospěl k závěru, že osada neexistuje, přestože v průběhu pátrání dostával od domorodců neurčité zprávy o jejíž existenci.[8] Ve 20. letech 19. století řeka Kheuveren i osada Kyngovej z ruských map Aljašky zmizela.[2]

V roce 1937 byla při vykopávkách nalezena osada, která byla podle amerických archeologů založena v 16. století a patřila ruským námořníkům. Věřilo se, že je to bájná osada Kyngovej, kterou založili lidé z Novgorodu, kteří uprchli před tyranií Ivana IV. Hrozného.[9] Později se ale ukázalo, že datování bylo chybné a ve skutečnosti se jednalo o aleutskou osadu z 18. století.[2][7] V roce 1944 vyšel v americkém tisku krátký článek o tom, že Aljašku osídlili v 16. století Rusové z Novgorodu, kteří založili osadu Kyngovej.[7]

Za první evropské plavidlo, které se dostalo na Aljašku, je obecně považována loď Svatý Gabriel pod vedením kormidelníka Ivana Fjodorova a jeho zástupce geodeta Michaila Spiridonoviče Gvozděva, která k aljašským břehům dorazila 21. srpna 1732 během expedice jakutského kozáckého atamana Afanasije Šestakova a ruského cestovatele Dmitrije Pavluckého (1729–1735).[10]

Někteří vědci (například Alexej Efimov a Lev Berg) došli k názoru, že tajemná řeka Kheuveren je ve skutečnosti Yukon.[6] Jiní vědci toto jméno připisují řece Kuzitrin. Podle jiné verze se jedná o řeku Kojuk na Sewardově poloostrově.[11][12]

Americký výzkumník D. J. Ray se domnívá, že osada Kyngovej skutečně existovala, ale založili ji Eskymáci a verze o osídlení Rusů není pravdivá.[13] Hledání ruské osady na Aljašce označil za "směšné".[14]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Кынговей na ruské Wikipedii a Alaska na anglické Wikipedii.