Kvasiny (zámek)

Na místě původní stavby stál nejspíše poplužní dvůr. Renesanční tvrz na místě současného zámku založil pravděpodobně Bedřich starší z Vlkanova počátkem 17. století. Již roku 1615 je uváděn s přídomkem „na Kvasinách“. Tvrz je však poprvé připomenuta až 26. června 1623, kdy byla konfiskována v rámci pobělohorských konfiskací. Stalo se tak i přes to, že krátce po bitvě na Bílé Hoře Bedřich mladší z Vlkanova deklaroval svou věrnost Ferdinandovi II.[1][2] Dne 10. března 1624 pak plnomocný místodržitel, Karel z Lichtenštejna, prodal statky i s tvrzí Jindřichovi z Donína.

Od té doby stavba chátrala, obvodové zdi musely být dokonce podpírány. Roku 1651 zemřel Jindřich z Donína a tvrz zdědil jeho syn Hanibal. Statek byl však velmi zadlužený a právo na něj získal Šimon z Kolichreitu, po jeho smrti padlo právo na císaře. Ten právo předal Frebonii z Pernštejna, paní na Litomyšli. Ta svým dědictvím odkázala tvrz řádu bosých karmelitánů. Ti tvrz získali roku 1653.[3] Kromě obvyklých hospodářských budov a lázní k tvrzi patřil i pivovar zbudovaný ze dřeva.[4]

Karmelitáni tvrz opravili a přestavěli na trojkřídlý barokní jednopatrový zámeček. Z původní tvrze nezbylo nic, byla použita jen na materiál. Datum přestavby není jisté, stalo se tak však nejspíše před rokem 1706. Tvrz sloužila karmelitánům jako kanceláře, byl zde byt správce panství a pobývali zde i pražští příslušníci kláštera. V druhé polovině 18. století pak pravděpodobně vznikl zárodek nynějšího parku.[1]

Roku 1786 byly císařem Josefem II. zrušeny žebravé řády a s nimi i bosí karmelitáni. Nad panstvím převzal správu náboženský fond. Roku 1824 koupil panství Antonín Slivka ze Slivic. Ten nechal zámek klasicistně přestavět. Na hlavní budově nechal přidat jedno patro s dřevěnou věžičkou a na ostatních křídlech půdní polopatra. Také nechal vysvětit kapli svatého Antonína Paduánského.[5] Dále byl pak rozšiřován park.

Další majitel, Josef Huppmann de Valbela, nechal roku 1874 přistavět jednopatrovou budovu s tzv. loveckým sálem a dalšími pokoji.[6] Na přelomu 19. a 20. století budovu získal Vilém Königswarter, který nechal přistavět dřevěnou kuželnu v parku.[4]

Zdevastovaný zámek v roce 1990

V roce 1928 větší část panství od Koenigswarterů zakoupil František Karel Janeček, spoluzakladatel značky Jawa. Naproti zámku u vlakového nádraží nechal přestavět pilu a začal zde vyrábět karoserie pro automobily značky Jawa. Roku 1938 František Karel Janeček emigroval do Velké Británie. Během druhé světové války na zámku bydlela pouze jeho manželka, Jindřiška Janečková, s pěti dětmi. Pomáhala ruským výsadkářům i českým zaměstnancům továrny. Po druhé světové válce byl zámek znárodněn.[7] Byl upraven na ubytovnu zaměstnanců kvasinské automobilky a poté v něm byl zřízen Ústav sociální péče pro mládež. K zámku byla v 60. letech přistavěna další dvě křídla s byty.[8]

Roku 1992 se zámek spolu s osekaným majetkem vrátil v restituci dědicům Františka Karla Janečka. Rodině připadly kromě zámku i kůrovcem zdevastované lesy a rozpadlé hájovny. Samotný zámek byl v dezolátním stavu, měl propadlé střechy a zplesnivělé zdi.[5] V devadesátých letech musela být stržena chátrající dřevěná kuželna v parku. O zámek se začala starat vnučka F. K. Janečka Soňa Klímová. Objekt postupně renovovala a předělávala na galerii a koncertní sál (ten vznikl z bývalého loveckého sálu).[9] Galerie byla otevřena v prosinci 2010.[10][11]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zámek Kvasiny na Wikimedia Commons

• Galerie Zámek Kvasiny na Wikimedia Commons

• Webové stránky Zámku Kvasiny