Květnová krize

Květnová krize roku 1938 byla krátká epizoda mezinárodního napětí, způsobená zprávami o pohybech německých vojsk proti Československu, které byly interpretovány jako bezprostřední hrozba vypuknutí války v Evropě. Tato napjatá situace sice brzo odezněla, protože nebyly zjištěny žádné skutečné známky soustřeďování vojsk, avšak důsledky květnové krize byly dalekosáhlé.

Ohrožení válkou
Československo v letech 1918–1938 (Rakousko bylo v březnu 1938 anektováno Německem)

Vzhledem k nedávné německé anexi Rakouska v březnu 1938 a pokračujícím nepokojům v Sudetech bylo mezinárodní napětí ve střední Evropě koncem jara 1938 již značně vysoké. Během 19. května se objevily zprávy o soustřeďování německých vojsk blízko hranic Československa, které daly vzniknout obavám z bezprostředního německého útoku. V reakci na tyto zprávy – které pocházely především ze zdrojů československé zpravodajské služby – nechalo Československo dne 20. května mobilizovat řadu vojenských záložníků a posílilo obranu hranic (Stráž obrany státu). ČSR svou vojenskou připraveností překvapila celou Evropu[1]. Mobilizace upevnila československou státní moc v pohraničí, ovšem odkryla Němcům nástupový plán československé armády.[2]

Vláda Francie (hlavního spojence Československa) a Británie, obě znepokojeny vzniklou situací, varovaly Německo, že v případě jeho útoku přijdou Československu na pomoc. Německá vláda popřela, že by docházelo k jakýmkoli potenciálně agresivním přesunům vojsk. Vzhledem k absenci skutečných známek vojenských aktivit do 23. května atmosféra akutní krize pominula.[3][4][5]

Důsledky krize

Rozhodná diplomatická reakce Francie a Británie byla v rozporu s jejich obecným kurzem politiky appeasementu vůči nacistickému Německu, nakonec však vedla k posílení této politiky. Přestože Sudetoněmecká strana (SdP) podněcovala podle instrukcí z nacistického Německa nepokoje v Sudetech, kvůli květnové krizi Francie a zvláště Británie, obávajíce se války s Německem, zesílily tlak na československé úřady, aby vůči SdP učinily ústupky.[6]

V Německu, o kterém panovalo přesvědčení, že ustoupilo kvůli provedeným československým obranným opatřením a francouzské a britské diplomatické reakci, posloužila krize k posílení nepřátelství vůči Československu. Během několika dní zrevidoval Adolf Hitler směrnici pro Fall Grün, plán útoku na Československo. Nová směrnice vydaná 30. května 1938 s termínem realizace určeným na počátek října 1938 uváděla: „Je mým nezměnitelným rozhodnutím rozdrtit Československo vojenskou akcí v blízké budoucnosti“.[7]

V roce 1938, osudovém roce pro Československo, byla květnová krize krátkodobou, ale významnou epizodou. Přestože se prozatím neprokázaly žádné známky německých útočných příprav, výsledek krize znamenal významný krok na cestě k Mnichovské dohodě a vnucenému rozbití Československa. Je s podivem, že totožnost zdroje zavádějících informací o soustřeďování německých vojsk, které byly poskytnuty československé zpravodajské službě, a přesná motivace tohoto kroku zůstávají nejisté.[8][9][pozn. 1]

Odkazy

Poznámky
  1. Igor Lukeš tvrdí, že oproti běžnému přesvědčení nemohly být zpravodajské informace dodány německým dvojitým agentem Paulem Thümmelem, a spekuluje, že dezinformace mohla pocházet ze sovětského zdroje, pravděpodobně s cílem vyvolat válku Československa a jeho západních spojenců proti Německu.[10]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku May Crisis 1938 na anglické Wikipedii.

  1. Přehled obvodů, velitelů, početních stavů a ztrát praporů SOS. Stráž obrany státu 1936–1939 [online]. Codyprint, 1999 [cit. 2022-04-05]. Dostupné online.
  2. PACNER, Karel. Osudové okamžiky Československa. 3., dopl. a přeprac. vyd. Praha: Brána, 2012. 711 s. ISBN 978-80-7243-597-5. S. 146–151.
  3. LUKEŠ, Igor. Czechoslovakia between Stalin and Hitler: The Diplomacy of Edvard Beneš in the 1930s. New York: Oxford University Press, 1996, s. 143–145. ISBN 9780195102666.
  4. VYŠNÝ, Paul. The Runciman Mission to Czechoslovakia, 1938: Prelude to Munich. Basingstoke: Palgrave Macmillan, 2003, s. 57–59. ISBN 9780333731369.
  5. LUKEŠ, Igor. Československo mezi Stalinem a Hitlerem: Benešova cesta k Mnichovu. Překlad Petra Kůsová. 2. vyd. v čes. jazyce. Praha: Prostor, 2018, s. 197 ad. Obzor, 101. svazek. ISBN 978-80-7260-398-5.
  6. Henleinovo hlášení během schůzky s Hitlerem 28. března 1938. In: Documents on German Foreign Policy 1918–1945. Series D, vol. 2, London, 1950, no. 107.
  7. Direktiva pro Fall Grün, Berlín, 30. května 1938. Documents on German Foreign Policy 1918–1945. Series D, vol. 2, London, 1950, no. 221. Dostupné z: http://www.historicalresources.org/2008/10/12/hitlers-directive-for-operation-green/
  8. LUKEŠ, Igor. Czechoslovakia between Stalin and Hitler: The Diplomacy of Edvard Beneš in the 1930s. New York: Oxford University Press, 1996, s. 148–157. ISBN 9780195102666.
  9. LUKEŠ, Igor. Československo mezi Stalinem a Hitlerem: Benešova cesta k Mnichovu. Překlad Petra Kůsová. 2. vyd. v čes. jazyce. Praha: Prostor, 2018, s. 204 ad. Obzor, 101. svazek. ISBN 978-80-7260-398-5.
  10. Lukeš, Igor, Czechoslovakia between Stalin and Hitler: The Diplomacy of Edvard Beneš in the 1930s, New York, 1996, str. 148–157

Literatura
  • HOBSBAWM, Eric J. Věk extrémů: krátké 20 století 1914–1991. Překlad Petr Štěpánek a Jana Pečírková. Praha: Argo, 1998. 619 s. (Historické myšlení, sv. 4). ISBN 80-7203-184-8. Chybné ISBN 80-7203-185-6.
  • LUKEŠ, Igor. Československo mezi Stalinem a Hitlerem: Benešova cesta k Mnichovu. Překlad Petra Kůsová. 2. vyd. v čes. jazyce. Praha: Prostor, 2018. 459 s., 12 nečísl. s. obr. příl. Obzor, 101. svazek. ISBN 978-80-7260-398-5.
  • LUKEŠ, Igor. Czechoslovakia between Stalin and Hitler: the diplomacy of Edvard Beneš in the 1930s. New York: Oxford University Press, 1996. xii, 318 s. ISBN 0-19-510266-5. ISBN 0-19-510267-3.

Související články
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.