Kutina

Kutina je město v Chorvatsku. Žije zde 13 375 obyvatel, v celé opčině pak 22 760 obyvatel. V roce 1991 tvořili 1,15 % obyvatelstva (celkem 173 obyvatel) Češi, v roce 2011 v městě i v přilehlé opčině 314 Čechů, tedy 1,38 % obyvatelstva celé městské opčiny. Obcí protéká potok Kutinica.

Kutina
Poloha
Souřadnice45°28′45″ s. š., 16°46′37″ v. d.
Nadmořská výška149 m n. m.
StátChorvatsko Chorvatsko
Kutina
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha294,3 km²
Správa
Oficiální webwww.kutina.hr
PSČ44 320
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Leží uprostřed země na svazích pahorkatiny Moslavina v Sisacko-moslavinské župě. Sídlí zde regionální televizní stanice Nezavisna Televizija. Dominantou obce je Kostel Panny Marie sněžné.

Historie

První písemná zmínka o Kutině pochází z roku 1256 z dokumentu uherského krále Bély IV., opět byla připomínána roku 1334 v podobě Kotinna. V roce 1488 byla zmiňována v souvislosti s místním kostelem sv. Kateřiny. V roce 1789 začala ve městě působit historicky první škola (v současné době se zde nachází škol pět; prvního učitele získalo město již v 17. století).

Roku 1837 získala Kutina status města s tržním právem. Od roku 1850 působí v Kutině pošta. V roce 1886 město rozsáhleji poničil požár. Většina tehdejších domů byla ze dřeva a lehla popelem; zničena byla rovněž i kaple sv. Františka Xaverského. Roku 1895 sem bylo zavedeno telefonní spojení a o dva roky později také železnice. V roce 1901 vznikl první městský park. Po druhé světové válce bylo centrum města rozsáhle přestavěno do podoby panelového sídliště s bloky zasazenými v parku. Dnes zde sídlí společnost Petrokemija d.d.

Doprava

Ve městě se nachází železniční stanice železniční trati Bělehrad–Záhřeb. Díky ní jsou umístěny menší průmyslové podniky právě v jižní a východní části Kutiny, kde se nacházejí vlečky napojené na trať. Dále na jih potom vede dálnice do Záhřebu a Slavonie.

Známé osobnosti

  • Branimir Budetić, paraolympionik
  • Dubravka Ugrešić, překladatelka
  • Ivan Milat, akademický malíř
  • Igor Tomašić, fotbalista
  • Gustav Baron, rektor Záhřebské univerzity v 19. století

Odkazy

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.