Kurdské občanské sdružení

Spolek navazuje na odkaz kurdských studentů, kteří v 60. letech 20. století studovali na vysokých školách v ČSSR. Jako první to byli studenti z Iráku, později z Turecka a Sýrie. Své volnočasové aktivity nejprve provozovali ve Svazu iráckých studentů, který působil jako součást Mezinárodního svazu studentstva. Později se z něj vyvinul Svaz kurdských studentů, působící v Československu i v zahraničí. Z něj pak v roce 2003 vzniklo KOS.[2][3][4]

Stanovy spolku KOS byly zveřejněny v úředním rejstříku spolků.[5] Předsedou výkonného výboru spolku je od 24. listopadu 2019 Martin Karim.[6]

O roli KOS byla sepsána diplomová práce Role Kurdského občanského sdružení v procesu integrace Kurdů do české společnosti autorky Mgr. Daniely Pettrichové.[7]

Citace z této diplomové práce, která popisuje vznik a historii spolku v širších souvislostech:

"I do České republiky nejdříve začali mířit kurdští studenti. Česká komunistická strana zasílala nabídky volných míst na školách Komunistické straně Iráku, v níž fungovalo i mnoho Kurdů, kteří měli velký zájem o to, aby tuto nabídku obdrželi i také kurdští studenti. Zároveň Mezinárodní svaz studentů, koordinoval činnost studentských svazů v různých zemích a snažil se umožnit studium těm, kteří si to nemohli z ekonomických nebo politických důvodů dovolit. (Vovsová, 1996). Tento okamžik lze tedy označit za začátek kurdské migrace na území ČR.

„V šedesátých letech sem přijelo asi 400 iráckých studentů, z toho bylo asi 130 Kurdů. Pak tu byli studenti ze Sýrie, Turecka a Iránu.“ (Vovsová, 1996, s. 18).

Přesně zaznamenat všechny vlny a počty Kurdů však nelze, protože oficiální statistiky vykazují cizince podle státní příslušnosti, nikoliv dle národnosti. Kurdistán neexistuje jako oddělený, nezávislý stát, a proto jsou Kurdové zahrnuti do kategorií, jako je Blízký východ, nebo jsou určováni dle země původu (Turecko, Irák, Írán nebo Sýrie).

Z veřejně přístupných údajů ze sčítání lidu z roku 2001 lze pouze zjistit, že se v České republice 202 osob hlásilo k turecké státní příslušnosti, z toho bylo 50 žen a 152 mužů. Ostatní skupiny se jevily statisticky nevýrazné, a proto nejsou samostatně vykazovány. V roce 2001 lze dle údajů shromážděných v českých statistikách o cizincích vyčíst, že se však na území ČR pohybovalo až 334 osob s tureckou státní příslušností. Avšak tato data nemohou být pro rok 2001 posuzována z hlediska druhu pobytu, neboť tento druh údajů začal být zveřejňován poprvé v roce 2003.  

V posledních deseti letech Turecko představuje jednu z pěti zemí, z nich přichází do České republiky nejvíce žadatelů o mezinárodní ochranu respektive o politický azyl. V roce 2008 žadatelé o mezinárodní ochranu z Turecka tvořili 15 % všech žadatelů. Irák zaujímá 10-12. místo. Počty žadatelů ze Sýrie se v poslední době zvyšují, takže začínají v posledních dvou letech převyšovat žadatele z Iráku a tvoří zhruba 2-3 %. Žadatelé z Íránu zůstávají nevýraznou skupinou, neboť se jedná o pouhé jednotlivce nepřevyšující 0,4 %. Můžeme předpokládat, že výrazné procento žadatelů o mezinárodní ochranu z těchto zemí představují právě Kurdové. Toto tvrzení nelze podložit žádným číslem jako tomu je u autora D'Angela (2008), který operuje se statistikou jazyka, kterým žadatelé o mezinárodní ochranu mluví. Ačkoliv tento druh statistiky není pro ČR k dispozici, lze se domnívat, že Kurdové tvoří výraznou skupinu mezi žadateli o azyl v Česku, neboť informace pro osoby, kterým byla udělana mezinárodní ochrana formou azylu, jsou mimo jiné přeloženy do kurdštiny, stejně jako informace pro osoby požívající doplňkovou ochranu.^[zdroj?]

Kurdské občanské sdružení (KOM-KURD) je nestátní nezisková organizace, která byla založena v březnu 2003. Založení organizace umožnilo oficiální sdružování osob kurdské národnosti pobývajících na území České republiky a jejích českých přátel. Prostory organizace lze nalézt na adrese Pánská č. p. 1, Praha 1.

Teprve roku 2003 vznikem Kurdského občanského sdružení se oficiálně obnovila tradice sdružování Kurdů. KOM-KURD (Zkratka vychází z kurdského označení „komela kurdî“, v českém překladu kurdské sdružení) navázal na činnost svazu ve stejném duchu, právě i díky tomu, že většinou zakládajících členů byly stejné osoby. Při založení stáli dva turečtí Kurdové, jeden syrský a íránský.

Jednou z hlavních myšlenek při založení sdružení byl záměr přitáhnout pozornost a získat na svoji stranu veřejné mínění. Informací bylo málo a režimy, které okupují území Kurdistánu, se snaží vytvořit embargo, aby se informace nedostávaly dál. Proto se o Kurdech moc neví. Posláním organizací v celé Evropě bylo vytvořit centrum nebo organizaci, která bude informovat o dění v Kurdistánu, představovat kulturu a navázat vztahy s lidmi v nové společnosti. Tak to mu bylo i u nás“ (Rachid Khalil, 2011).

Mezi hlavní cíle patří posilování česko-kurdských vztahů a zároveň prezentace kurdské kultury tak, aby veřejnost získala větší povědomí o tomto národu a jeho bohaté historii (Stanovy, 2003).Za tímto účelem sdružení pořádá rozmanité kulturní či společenské akce jako jsou přednášky či umělecké prezentace. Sdružení sleduje dění v České republice, shromažďuje informace o Kurdech a Kurdistánu napsané českými autory (především z tisku) a zároveň publikuje vlastní články. Sdružení provozuje své facebookové stránky , které jsou vedeny v českém jazyce.

Sdružení KOM-KURD funguje především na základě iniciativy a podpory vlastních členů. „Sdružení není podmínkou toho, jestli tady budeme mít nějaké aktivity nebo ne. I v době, kdy tu neexistovala žádná oficiální organizace, Kurdové společně slavili nový rok. Když byla nějaká větší událost v zemi, tak tady prostě byla i reakce, že jsme šli protestovat. Nepotřebovali jsme k tomu organizaci. I bez sdružení jsme měli spolu kontakty a podnikali jsme nějaké akce“ (Rachid Khalil, 2011).

Dobrovolnost je všudypřítomná, odráží se i ve způsobu financování. Sdružení je financováno z vlastních zdrojů. (tvořených příspěvky členů)"