Kurdějov
Obec Kurdějov (německy Gurdau[3]) se nachází v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji. Žije zde 440[1] obyvatel.
| Kurdějov | |
|---|---|
 pohled od severozápadu | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| LAU 2 (obec) | CZ0644 555282 |
| Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Hustopeče |
| Okres (LAU 1) | Břeclav (CZ0644) |
| Kraj (NUTS 3) | Jihomoravský (CZ064) |
| Historická země | Morava |
| Zeměpisné souřadnice | 48°57′28″ s. š., 16°45′48″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 440 (2022)[1] |
| Rozloha | 9,26 km² |
| Katastrální území | Kurdějov |
| Nadmořská výška | 236 m n. m. |
| PSČ | 693 01 |
| Počet domů | 176 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Kurdějov 1 693 01 Hustopeče [email protected] |
| Starosta | Jaroslav Matýšek |
| Oficiální web: www | |
  Kurdějov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 555282 |
| Kód části obce | 77593 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Název
Jméno vesnice bylo odvozeno od osobního jména Kurděj (totožného s obecným kurděj - "kurděje") a znamenalo "Kurdějův majetek". Německé jméno vzniklo z českého. Podoba jména v písemných pramenech: Curdieiow (1286), Curdyeow (1289), Gurde (1365), Kurdyegow (1412), v Kurdějově (1459), Gurdějově (1515), Kurdiegow (1595, 1609), Kurda (1633), Gurdaw (1673), Kurdau (1718), Gurdau (1720), Kurdau (1751), Gurdau a Kurděgow (1846), Gurdau a Kurdějov (1872).[4]
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1286. Ve 40. letech 20. století byli nuceně vysídlení obyvatelé německé národnosti (95 % roku 1930).[5] Od 1. srpna 1976 do 31. prosince 1997 část obce Hustopeče.[6] Od roku 1998 je Kurdějov samostatnou obcí, když se oddělil od Hustopečí.[7]
Obyvatelstvo
Podle sčítání 1930 zde žilo v 217 domech 965 obyvatel. 23 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 917 k německé. Žilo zde 958 římských katolíků, 1 evangelík a 6 příslušníků Církve československé husitské.[8]
Struktura
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[9][10][11]
| Místní části | 1896 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2013 | 2018 | 2020 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | část Kurdějov | 978 | 1060 | 1010 | 993 | 945 | 916 | 965 | 524 | 412 | 370 | 347 | 298 | 346 | 381 | 413 | 421 | 439 |
| Počet domů | část Kurdějov | 218 | 218 | 228 | 227 | 210 | 212 | 217 | 133 | 106 | 99 | 96 | 103 | 136 | 156 | |||
Obecní správa a politika
V letech 2010 až 2014 byl starostou Jaroslav Matýšek (Sdružení Kurdějovských občanů). Na ustavujícím zasedání zastupitelstva v listopadu 2014 byl do této funkce zvolen opětovně. Svoji funkci obhájil i po obecních volbách v roce 2018.[12]
Pamětihodnosti
- farní kostel svatého Jana Křtitele – pozdně gotický jednolodní chrám obklopuje samostatně stojící zvonice, kaple Všech svatých a kostnice, propojené obrannou hradební zdí. Areál dotváří budova fary zapojená do jižní hradby. Tyto stavby tvoří jeden z největších a nejzachovalejších komplexů opevněného kostela v Česku. Areál se nachází v centru obce a je její výraznou dominantou.
- kaplička na severním okraji obce
- barokní sochy svatého Antonína Paduánského s Ježíškem, svatého Jana Nepomuckého a barokní kříž. Tyto kamenné plastiky stojí před farou a areálem opevněného kostela.
- barokní socha svatého Marka, na východním okraji obce
- dvojice zděných božích muk kolem příjezdu od Hustopeč
Galerie
budova fary
obecní úřad.JPG.webp)
socha sv. Jana Nepomuckého
socha sv. Antonína
Reference
- Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 267.
- HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha: Academia, 1970. S. 478.
- Nekuda, Vladimír (ed.): Břeclavsko. Brno 1969, s. 460.
- Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 260.
- Souhrnná historie změn 1996-2012a prohlížeče ÚIR-ZSJ[nedostupný zdroj]
- Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 50.
- Kurdějov - obec/město (okr. Břeclav) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26 [cit. 2012-02-08]. Dostupné online.
- Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. Heslo Kurdějov, s. 489.
- Historický lexikon obcí České republiky 1869–2002 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 630 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. Kapitola Okres Břeclav, s. 640.
- IVÁNEK, Lukáš. Vlková i Machovský zůstali. Jistotu má Průdek. Břeclavský deník [online]. 2014-11-11 [cit. 2014-11-11]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kurdějov na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Kurdějov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Kurdějov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
