Kunemil

„Půldruhé hodiny od Světlé leží ves Kunemil, v níž se zbytky bývalé tvrze spatřují. Roku 1310 připomínají se Hereš a Ota z Kunemile. Tento erb kola připomíná se ještě r. 1348. Zůstavil tři syny Ješka, Peška a Jindřicha, znichž onino dva se prvým jménem Zřiš nazývali. Bratři ti založili nový kostel v Kunemili, který r. 1365 faráři Smrdovskému podřízen.[3] Ješek vyskytuje se v l. 1360-1369 ve mnohých pamětech soukromých. Ke sklonku 14. století nabyl Kunemile Bolech ze Zdislavic a od té doby se psal z Kunemile. Roku 1396 zapsal úrok kostelu Smrdovskému a r. 1400 měl jakési jednání u dvorských desk Bolech z Kunemile, jenž byl r. 1440 na sjezdu Čáslavském a potom přívržencem jednoty Poděbradské, byl bezpochyby jeho synem. Dcera jeho Zdina vdala s za Bohuslava Leskovce z Leskovce, a tak se dostala Kunemil v držení tohoto rodu. Bohuchval a Arnošt, synové jejich, prodali r. 1520 tvrz, dvůr a ves Kunemil, Horní a Dolní Dlužin a Chrtnici obci města Čáslavě. Čáslavští drželi statek ten až do neblahého roku 1547; pak jim zabrán a r. 1550 prodán k Lipnici. Při rozdělení téhož panství a po odprodání Lipnice připojena Kunemil ke Světlé. Mezitím tvrz zpustla, a proto se připomíná r. 1591 Kunemil ves s rychtou, tvrz pustá s rybníky, řekami, potoky, lesy.“ – August Sedláček, Hrady, zámky a tvrze Království Českého

V dalších letech ves Kunemil sdílela osud světelského panství a dalších vesnic k tomuto panství patřící, což je popsáno na stránkách světelských včetně šlechtických rodů, které Světlou měly v držení. Podle zápisu v zemských deskách ze dne 6. září 1638 se jednalo o tato sídla: „zámek a městečko Světlá, městečko Trhová Zahrádka, vsi Bohušice, Příseka, Horní a Dolní Březinka, Žebrákov, Bynetice, Mrzkovice, Druhanov, Služatky, Opatovice, Vlkanov, Pavlov, Vilémovice, Pavlíkov, Leština, městys Smrdov, Ovesná Lhota, Horní a Dolní Dlužiny, Zboží, Bačkov, Kunemily, Kochanov, Radkovec, Nová Ves, Lhota hlásná, Závitkovice, Radostovice, Lipnička, Trpišovice, Smrčná, Lhota Dobrovítova, Chonkovice, Lípa, Kouty, Kamenná Lhota a rychta Kališťská“.

V roce 1787 k světelskému panství patřily tyto vesnice, osady a samoty (v závorce uváděn počet čísel popisných): Horní Březinka (10), Dolní Březinka (8), Mrzkovice (14), Leštinka (9), Žebrákov (12), Benetice (16), Opatovice (12), Horní Dlužiny (8), Dolní Dlužiny (13), Kunemil (32, včetně mlýna a papírny v Josefodole), Druhanov (15), Služátky (11), Příseka (20), Vrbice (22 se zámečkem), Nový Dvůr (2), Dobrá (2), Mezilesí (2), Horní Bohušice (11), Dolní Bohušice (7), Vilémovice (27), Pavlov (27), Roznotín (2), Leština (25), Dobrnice (12), Chraňbože (4), Smrdov (62), Vlkanov (16), Ovesná Lhota (25), Pavlíkov (dvůr). Dále pak se uvádí ještě několik dvorů a mysliven. Největší vesnicí na celém panství byl Smrdov, avšak již se o něm nehovoří jako o městečku či městysu. Druhou největší vesnicí však byla Kunemil.

Významná data

• 1845 – zhotoven křížek se zvoničkou na návsi,
• 1904 – založen hasičský sbor,
• 1919 – založen Sokol, zasazeny Lípy svobody,
• 1923 – postaven pomník se jmény obětí první světové války, ze které se nevrátilo 18 mužů,
• 1928–1929 – elektrifikace obce,
• 1938 – odhalení pomníku na paměť 20 let trvání ČSR a 90 let zrušení roboty a v roce 1946 byl přidán nápis „7 leté utrpení českého národa 1939–1945“,
• 1. 6. 1964 – připojena obec k Sázavce,
• 1990 – osamostatnění obce Kunemil.

V letech 1990–1994 jako první novodobý starosta byl zvolen Pavel Peca, v letech 1994–2010 působil jako starosta Zdeněk Klement, od roku 2010 tuto funkci zastává Jiří Veselský a od roku 2018 je starostou Mgr. Martin Proněk.

• 
  Kunemilská náves se silnicí na Habry. Vlevo budova bývalé školy, kde se učilo do 30. 6. 1967. Dnes objekt Obecního úřadu Kunemil se sálem, společenskou místností a knihovnou.
• 
  Náves s rybníkem i s pomníkem
• 
  Cesta z návsi podél dolního rybníka
• 
  Horní rybník na návsi se silnicí na Sázavku
• 
  Torzo památné lípy vysazené u příležitosti 100. výročí zrušení roboty
• 
  Pomník mužům, padlým v první světové válce. Z bojiště se nevrátilo 18 občanů Kunemile. Pomník odhalen v roce 1923. Odvedeno bylo 65 mužů, 18 padlo, 10 jich bylo zraněno, 6 zajato v ruském zajetí.
• 
  Křížek a zvonička v Kunemili postavena v roce 1845, naposledy upravena v roce 2013
• 
  Pomník s nápisem: „T.G. MASARYK, DR. ED. BENEŠ A ŠVEHLA NA PAMĚŤ 20 LET TRVÁNÍ Č.S.R. A 90 LET ZRUŠENÍ ROBOTY 1938 7 LETÉ UTRPENÍ ČESKÉHO NÁRODA 1939-1945“

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kunemil na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Kunemil v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Kunemil v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)