Kumáradžíva

Měl být původem Tochar, z oblasti Kuča, jeho rodina prý byla šlechtická.[1] Otec byl snad indický brahmán, matka měla být dokonce kučánskou princeznou. Když mu bylo sedm, jeho matka vstoupila do kláštera a on tak začal být vzděláván jako buddhistický mnich, a to nejen v Kuče, ale i v Kašmíru a Kašgaru.[2] Nejprve studoval buddhistické učení zvané Hínajána. V Kašgaru se však, dle tradice, přeorientoval a začal se věnovat mahájánovým naukám, zejména učení Nágárdžunovy školy Madhjamaka.[3]

Posléze působil v Gucangu (dnešní Kan-su). Když byl Gucang roku 401 dobyt Jao Singem, byl Kumáradžíva zajat a převezen do Čchang-anu (dnešní Si-an) jako válečná kořist.[4] Zde pak za pomoci tisícovky tamních mnichů začal překládat sanskrtské texty.[5] K jeho nejvýznamnějším překladům patří převod Lotosové sútry a Diamantové sútry. K některým textům poskytoval mnichům vlastní komentáře, které oni pak zahrnuli do překladu. Jen z těchto poznámek lze rekonstruovat Kumáradžívovy filozofické názory, žádná jeho vlastní díla se nedochovala. Nejvýznamnějším je z tohoto ohledu jeho komentář k Vimalakírtiho sútře. Známo je také několik jeho dopisů Chuej-jüanovi.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kumáradžíva na Wikimedia Commons