Kuželovitost
Kuželovitost je veličina udávající sklon povrchové přímky kuželové plochy k základně kužele. (Podobně jako jehlanovitost pro jehlan.) Tato veličina se užívá např. ve strojírenství, obvykle pro kužele s vrcholovým úhlem menším než 30°. Kuželovitost vypočítáme podle vzorce:
Kde C značí kuželovitost, D průměr větší základny, d průměr menší základny (počítáme-li s komolým kuželem), α je vrcholový úhel a L vzdálenost mezi podstavami, nebo výška kužele.
Na technických výkresech se používá k značení kuželovitosti výraz 1 : K, kde K = 1/C, se slovním označením KUŽEL. Kromě tohoto označení se používá okótování vrcholového úhlu nebo jeho poloviny, kde je možno uvést i jeho toleranci. To platí zejména pro kužele, jejichž úhel je přímo definován ve stupních jako celé číslo, například α = 20°, 30°, 45°, 60°… Výjimečně se kuželovitost zapisuje jako poměr v jiné formě než 1 : K, například kužel ISO strmý – 3,5 : 12 nebo 7 : 24.
| 1 : K | Vrcholový úhel α | Použití |
|---|---|---|
| 1 : 3 | 18°55´29´´ | Vřetena brusek |
| 1 : 3,4286 | 16°35´39´´ | Kužel ISO strmý – 3,5 : 12 |
| 1 : 4 | 14°15´00´´ | Konce vřeten hrotových a revolverových soustruhů |
| 1 : 5 | 11°25´16´´ | Konce hřídelů pomocných přístrojů, konce brousících vřeten, kotouče třecích spojek … |
| 1 : 10 | 5°43´29´´ | Kuželové konce hřídelů, kužele kohoutů, stavitelná ložisková pouzdra … |
| 1 : 12 | 4°46´19´´ | Uložení rad. valivých ložisek s kuželovou dírou |
| 1 : 19,002 až | ---- | Kužele Morse |
| až 1 : 20,047 | ---- | -- "" -- |
| 1 : 20 | 2°51´51´´ | Metrické upínací kužele |
| 1 : 50 | 1°08´45´´ | Kuželové kolíky |
| Poznámka |