Kristus svatého Jana od Kříže

Salvador Dalí v roce 1965

Salvador Dalí se během války odvrátil od ateismu ke křesťanství, na základě seismického otřesu, který cítil při výbuchu pumy Little Boy v Hirošimě.[1]

Malířova konverze vzbudila rozruch, někteří současníci ho podezřívali z politické motivace, aby se mohl vrátit do frankistického Španělska. Umělec toužil po návratu a roli dvorního malíře španělského katolicismu. Dalí nechodil ke svátostem, ale religiózní motivy prostupovaly jeho dílo. Pracovníci glasgowského muzea naznačují, že Dalího zájem o náboženství byl nefalšovaný.[2]

Provokace byly motorem Dalího činnosti. Malíř provokoval i uvnitř surrealistického hnutí, které je antiklerikální, proticírkevní a protináboženské. Považoval se za poslední článek katolické mystiky.[2] V jeho poválečném díle se bizarním způsobem snoubily křesťanské motivy s mysticismem. Španěl věnoval papeži Piu XII. při osobní audienci první verzi obrazu Madona z Port-Lligat.[3][4] Náboženské motivy prostupují Dalího dílem již od konce války a jeho sny v této době jsou svobodné a tvůrčí.[5]

Náčrtek sv. Jana od Kříže

Obraz byl inspirován skicou sv. Jana od Kříže cca. z roku 1550, která je uchovávána v klášteře Vtělení v Ávile.[6] Tuto malou kresbu (57×47 mm)[7] ukázal Dalímu karmelitán Bruno de Jesús María. Jan od Kříže se modlil na oratoři a při modlitbě spatřil Krista, zachytil ho neobyčejným způsobem. Protože shlížel z ochozu, tak Krista viděl shora. Dalí se dokázal identifikovat s Janem od Kříže, jak díky svým mystickým vizím, tak díky pronásledování ze strany církve.[2]

Další inspirací byl Dalího „kosmický sen“. Malíř byl v tomto období velmi zajautý jadernou fyzikou. V roce 1951 sepsal Mystický manifest.[5][8]

Dalí neměl rád Grünewaldovo vyobrazení Krista na Isenheimském oltáři. Obraz není hezký a zdůrazňuje bolest. Do Kristova zmučeného a zpřelámaného těla zarůstají větve a trny. Obrazu se někdy přezdívá Poslední slovo německé tortury. Matthias Grünewald bezpochyby ovlivnil další umělce, kteří se vypořádávali s jeho vyobrazením Krista na Isenheimském oltáři.[2]

Detail Krista na Isenheimském oltáři od Matthiase Grünewalda

Při přípravě na práci Dalí zápasil s polohou Krista na kresbě sv. Jana. Na náčrtku je Kristus přivázán, výsledný Dalího obraz nemá ani provazy ani hřeby.[2] Během příprav na malování obrazu Dalí nechal vyfotografovat tehdy třiatřicetiletého holywoodského herce a artistu Russella Saunderse v pozici, kterou zachytil náčrtek sv. Jana. Podle zvětšených fotografií Emilio Puignao navrhl měřítko a perspektivu obrazu, která napomáhá duchovní atmosféře obrazu. Dalí se svým mysticismem chtěl být v opozicí proti Grünnewaldovu realistickému vyobrazení Ukřižování na Isenheimském oltáři.[8] Snímky se bohužel nedochovaly.[2]

Na pozadí obrazu je pláž městečka Port Lligat, kde malíř bydlel, je to výhled z jeho okna. Malíř zasadil vizi do krajiny, kterou znal celý život. Domov byl pro Dalího důležitý jako zdroj inspirace, i v New Yorku měl malíř dřívko z domova.[2] Podobná scéna je zachycena i na dalších Dalího obrazech z padesátých let.[9][10][11][12]

Dole na obraze je loď s rybáři. První muž stahující sítě je inspirován Velázquezovou Kapitulací Bredy a druhý Louisem Le Nainou.[8] Na obraze je neobvyklá perspektiva shora, pata kříže končí nad loďkou. Základem kompozice je trojúhelnikový motiv.[13]

Výjev ukřižování je vidět shora, ukazuje šíji a ramena Ježíše, přibitého na kříži a klanějícího se směrem k zemi. Kříž se spolu s Ukřižovaným se vznáší v prostoru.[8]

Zobrazení Krista je neobvyklé. Úplně chybí nástroje umučení, ruce nedrží hřeby, na hlavě není trnová koruna. Husté vlasy zakrývají Kristův obličej. Rána v boku je zahojená. Na obrazu není ani kapka krve. Obvyklý nápis INRI chybí, zůstal jen prázný výrazně přeložený a pomačkaný list.[8] Zobrazení Krista bez stop mučení ukazuje na jeho zmrtvýchvstání.[6]

Světlo osvětlující horní část obrazu zvýrazňuje vypracovanou muskulaturu. Šerosvit podtrhuje dynamičnost obrazu a vtahuje diváka dovnitř.[6] Z obrazu není patrná denní doba,[13] zdá se jako by slunce zapadalo a zároveň vycházelo.[8] Tmavé pozadí horní části obrazu může být narážkou na temnou noc sv. Jana od Kříže.[6]

Obraz má rozměry 205 × 116 centimetrů. Úzké a vysoké plátno zintenzivní závratnost perspektivy obrazu. Oříznutí vrchní části obrazu může vyvolat vnímání nekonečnosti. Obraz je přímočarý s tajemnými prvky.[2]

Obraz je umístěn v Kelvingrove Art Gallery and Museum v Glasgow. Tom Honeyman tehdejší ředitel muzea žádal při koupi i autorská práva, což bylo tehdy neobvyklé. Počítali s návratností vysokých vstupních nákladů. Cenu se podařilo snížit z 12 tisíc na 8 200 liber.[2] Dle článku z roku 2017 má obraz hodnotu 60 milionů. Muzeum v Glasgow bylo dle údajů z roku 2017 čtrnáctým nejnavštěvovanější muzeem umění na světě.[14]

Obraz byl často půjčován na výstavy v Evropě i ve Spojených státech.[15]

• Isenheimský oltář
• Jan od Kříže

• Obraz ve vysokém rozlišení