Kristina Dánská
Kristina Björnsdotter Dánská (dánsky: Kirstine Björnsdatter, švédsky: Kristina Björnsdotter) ; asi 1120/25 – 1170) byla švédská královna, manželka Erika IX. a matka Knuta I.
| Kristina Björnsdotter | |
|---|---|
| královna Švédska | |
| Manžel | Erik IX. Švédský |
| Narození | asi 1120/25 Dánsko |
| Úmrtí | asi 1170 |
| Dynastie | Estridsenové |
| Otec | Björn Haraldsen |
| Matka | Kateřina Ingesdotter |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
Podle Knýtlinga sagy byla Kristina dcerou Björna Haraldsena, syna dánského prince Haralda Kesjy, a jeho manželky Kateřiny Ingesdotter, dcery švédského krále Inge I. Její otec byl v roce 1134 zavražděn z rozkazu svého strýce, dánského krále Erika II.
Za svého bratrance Erika se vdala v roce 1149 nebo 1150. O šest let později se Erik stal králem a Kristina královnou. Královna Kristina se stala známou kvůli svému konfliktu s klášterem Varnhem ve Västergötlandu, který se týkal vlastnictví země, na které byl klášter postaven. Kristina ji považovala za dědictví po své příbuzné Sigrid. Podle legendy prý poslala do kláštera ženy, aby před mnichy tančily nahé[1]. Tento konflikt přinutil mnichy opustit zemi a hledat útočiště v Dánsku, kde založili klášter Vitskøl (1158).
V roce 1160 byl král Erik zavražděn a Kristina zřejmě zbytek života strávila v Dánsku. V roce 1167 se její syn Knut stal švédským králem a Kristina nejspíš zemřela v prvních letech jeho vlády, kolem roku 1170.
Potomci
- Knut I. Švédský, švédský král v letech 1167–1195,
- Filip,
- Kateřina Eriksdotter
- Markéta Eriksdotter, od roku 1189 norská královna, zem. v roce 1209.
Reference
- Christer Öhman: Helgon, bönder och krigare. Berättelser ur den svenska historien.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Christina of Denmark, Queen of Sweden na anglické Wikipedii.
| Švédská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Richenza Polská |
1156–1160 Kristina Dánská |
Nástupce: Brigida Haraldsdotter |