Krajná Poľana

Krajná Poľana ((rusínsky:Крайня Поляна, maďarsky:Ladomérmező, do roku 1927 Poľana) je obec na Slovensku v okrese Svidník. Žije zde 210[1] obyvatel.

Krajná Poľana
Pohled na obec
Poloha
Souřadnice49°21′50″ s. š., 21°41′10″ v. d.
Nadmořská výška326 m n. m.
StátSlovensko Slovensko
KrajPrešovský
OkresSvidník
Tradiční regionŠariš
Krajná Poľana
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha2,9 km²
Počet obyvatel210 (2017)[1]
Hustota zalidnění71,4 obyv./km²
Správa
Statusobec
StarostaJozef Feciľak
Vznik1599 (první písemná zmínka)
Oficiální webkrajnapolana.webnode.sk
Telefonní předvolba054
PSČ090 05
Označení vozidelSK
NUTS527432
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie administrativního začlenění

Symboly obce

Znak

V modrém štítu na zeleném pažitu se nachází stříbrný kůň ve stříbrné zbroji se zlatým postrojem. Ve zlatém sedle stříbrně odětý rytíř drží v levici stříbrnou šavli se zlatou rukovětí.

Základem znaku je sedící jezdec na šedém koni. Motiv znaku pravděpodobně vychází z rodového erbu neidentifikovatelného vlastníka. Znak vznikl podle otisku obecního pečetidla z roku 1868. Autory znaku jsou Jozef Novák a Ladislav Čisárik.

Znak byl přijat obecním zastupitelstvem dne 15. března 2000 a je registrován v Heraldickém registru Slovenské republiky pod číslem HR: K-153/2000[2].

Vlajka

Vlajka se skládá z pěti podélných pruhů v barvách modré (1/7), bílé (2/7), modré (1/7), žluté (2/7) a zelené (1/7). Vlajka má poměr stran 2:3 a ukončena je třemi cípy, t. j. dvěma zástřihy, sahajícími do třetiny jejího listu.

Přírodní poměry

Nadmořská výška 330 metrů nad mořem platí pro střed obce, 320 – 507 v okolním pomezí (katastru). Krajná Poľana leží v severní části Nízkých Beskyd u ústí Bodružalíka do Ladomirky. Mírně členitý povrch většinou odlesněného území obce tvoří flyšová souvrství.

V obci, která patří do území Laborecké vrchoviny, je od 17. září 2009 vyhlášeno Ministerstvem životního prostředí SR chráněné ptačí území, které má zabezpečit podmínky pro přežití a rozmnožování ptáků evropského významu.[3].

Dějiny
  • Obec vznikla 1573–1598. Patřila panství Makovica. Roku 1712 se vylidnila útěkem poddaných
  • 1787 měla 14 domů a 98 obyvatel
  • 1828 měla 20 domů a 162 obyvatel
  • Počty obyvatel odpovídají statistickým výkazům sčítání od roku 1869
    • 1869 – 88
    • 1940 – 305
    • 1970 – 333

V polovině 19. století vystěhovalectví. Do 1. světové válcě bylo v obci jen 10 dřevěných domů, v každém z nich žily 2–3 rodiny.

Za První Československé republiky pracovali obyvatelé v lesích a na místní pile, jezdívali na sezónní zemědělské práce na velkostatky do jižních oblastí Slovenska. V roce 1907 bratři Tonetovci postavili ve vsi pilu, kterou v roce 1936 odkoupil Ladislav Vančura a nazval ji Párna píla veľkostatku L. Vančuru a spol. V roce 1929 do obce přišel první učitel Anton Komanický.

Za druhé světové války v době přechodu fronty během Karpatsko-dukelské operace byla větší část obce zničena, po osvobození obnovena, vyznamenána Řádem rudé hvězdy.

Většina obyvatel pracovala do konce 90. let 20. století v místním závodě Piloimpregna. Značná část obyvatel pak ve Svidníku a v Stropkově.

Půdu obdělávali do začátku 70. let 20. století soukromě hospodařící rolníci. Po tomto období lesní a zemědělský podnik. Po převratu v roce 1990 zůstala větší část půdy je neobdělaná.

Původními osídlenci byli hlavně pastýři ovcí, koz a dobytka, dřevorubci a později i výrobci zemědělského nářadí a tkalci.

Staré a jinojazyčné názvy obce a obyvatelské názvy

Původní název – Hunkovská Poľana – svědčí o tom, že ji původně vybudovali na horské louce v sousedství Hunkoviec, později byla přejmenována přívlastkem „krajná“, z čehož je možno usuzovati, že ji spravovali "krajníci".

Název obce - vývoj
  • 1618 Polona alias Polianka Krainaj
  • 1773 Krajná Polyana, Krajna Polana
  • 1786 Polyana, Krajna-Polyana
  • 1808 Krajna-Polyána, Krajná Polana
  • 1863 Krajnapolyana
  • 1873–1882 Krajnapolyánka
  • 1888–1902 Krajnópolyana
  • 1907–1913 Ladomérmező
  • 1920 Poľana
  • 1927 Krajná Poľana

Pamětihodnosti
  • Zděný řeckokatolický chrám Narození Panny Marie (1924), před ním zde stál dřevěný chrám, ze kterého se zachoval malý barokní oltářík z 2. poloviny 18. století s obrazem Piety v lidovém pojetí.
  • Vojenský hřbitov z 1. světové války tvoří součást obecního hřbitova, je na něm celkem 23 hrobů. Je zde pochovaný 1 ruský a 37 neznámých rakousko-uherských vojáků, kteří padli na území obce v roce 1914. Vojenské hroby jsou označeny a udržované. Nachází se zde i hrob dvaatřicetiletého barona kpt. Ladislava Faitha. Jeho aristokratická rodina byla zřejmě chudá, neboť o hrob se nestarala, nebo o jeho hrobě neměli žádné povědomí.

Literatura

(slovensky)

  • Vlastivedný slovník obcí na Slovensku, Veda, vydavateľstvo slovenskej akadémie vied, Bratislava 1977, Str. 86
  • DROBŇÁK, M.: Zborník z konferencie Prvá svetová vojna – boje v Karpatoch (www.kvhbeskydy.sk, 21.01.2008)
  • DROBŇÁK, Martin – KORBA, Matúš – TURIK, Radoslav: Cintoríny prvej svetovej vojny v Karpatoch. Humenné : Redos, 2007, 86 s. ISBN 978-80-969233-3-5.
  • Ďurina Marián: Zanedbané vojnové cintoríny z 1. svetovej vojny, In.: Bojovník č. 23, 24, 25/2010 str. 10
  • SLEPCOV, I.: Miznúce stopy histórie, In: Dukla, č. 7, VIII. Ročník, Svidník, 11. februára 1998, str. 5
  • SLEPCOV, I. Vojenské cintoríny z prvej svetovej vojny na východnom Slovensku. In Vojenská história, roč. 7, 2003, č. 2, s. 70.
  • SLEPCOV Igor: Z histórie karpatskej ofenzívy Ruských vojsk v rokoch 1914 -1915, In.: Vojenská história 2/2000, ročník 4 str.5
  • ŠUMICHRAST Peter: Nemecké vojnové hroby na území Slovenska 1.časť In: VOJENSKÁ HISTÓRIA, 3/2010, str. 88
  • Turik Radoslav: Vedecká konferencia na tému Prvá svetová vojna – boje v Karpatoch; (www.kvhbeskydy.sk, 12.12.2007); Klub vojenskej histórie Beskydy Humenné.

Rodáci

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Krajná Poľana na slovenské Wikipedii.

  1. Počet obyvatel SR k 31. 12. 2019. Bratislava. 28. října 2020. Dostupné online.
  2. Heraldický register Slovenskej republiky, IV. zväzok, Ministerstvo vnútra SR, Matica Slovenska 2005, str. 116–117
  3. Vyhláška Ministerstva životného prostredia Slovenskej republiky zo 17. septembra 2009

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.