Kraľovany

V roce 1420 se Kraľovany vzpomínají jako vesnice patřící Oravského hradu. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1363. První osadníci pocházeli z Turian. Kolem roku 1608 měla obec asi 70 obyvatel (14 rodin). V roce 1715 už 160 obyvatel. Obec vznikla na významné cestě z Turce na Oravu. V obci se nacházel i panský hostinec, který vlastnili Thurzovci. Hostinský Juraj Zábrezký v roce 1647 získal i povolení od Thurzovců na mlýn a pilu, dostal také část panské hory a k tomu i půdu. Část obyvatel Kraľovian se zabývala pltnictvím a lovem ryb. Daň z úlovku předávali Oravskému panství, protože nepracovali na panských rolích, byli svobodní. Oravské panství rozšířilo podnikání v obci. Obec trpěla v 17. století během stavovských povstání. Po Bočkajovském povstání vesnice byla zdevastována. Pohroma postihla obec i v srpnu 1813, když ji zasáhla obrovská povodeň. Pokles obyvatelstva zapříčinila cholera v roce 1873 a vystěhovalectví za prací v letech 1880–1890. Kraľovany nabraly na významu po zřízení železnice do Oravského Podzámku v roce 1898. V roce 1910 vznikla i telegrafní stanice. Železniční stanice na důležité křižovatce Košicko-bohumínské dráhy a Oravy se později rozšířila. V roce 1935 měla až 6 kolejí.

V roce 1811 byl založen spolek bývalých urbariátníků. Do majetku spolku patřily i mlýn, pila, kamenolom, těžba písku, štěrku, rybolov a lovecké právo. V roce 1906 byl postaven trojobloukový kovový most. V roce 1935 už elektrifikovaná obec má 671 obyvatel. V obci se nachází evangelický kostel z roku 1913. Zmiňovaná je i zvonice se zvony z roku 1763 a 1815.

Zatopený lom v části obce Rieka

Obec leží ve výšce 430 m n. m. a její katastr má výměru 18,808 km². K 31. prosinci roku 2016 měla obec 436 obyvatel.

Údolím Váhu zde vede železniční trať Košice–Žilina, od které se zde odpojuje železniční trať Kraľovany – Trstená.

• Andrej Kralovanský (1759–1809), pedagog, literární pracovník, přírodovědec a entomolog
• Marián Had (* 1982), fotbalista

V části obce Rieka se nachází přírodní koupaliště na místě vytěženého lomu, zvané lidově „Šútovské jezero“.