Krňovice

Krňovice (německy Krniowitz) je vesnice, část města Třebechovice pod Orebem v okrese Hradec Králové. Nachází se asi 1,5 km na jihozápad od Třebechovic pod Orebem. Prochází zde silnice II/298. V roce 2009 zde bylo evidováno 78  adres.[2] V roce 2001 zde trvale žilo 76 obyvatel.[3]

Krňovice
Lokalita
Charaktervesnice
ObecTřebechovice pod Orebem
OkresHradec Králové
KrajKrálovéhradecký kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°11′29″ s. š., 15°58′43″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel114 (2011)[1]
Katastrální územíKrňovice (1,68 km²)
PSČ503 46
Počet domů35 (2011)[1]
Krňovice
Další údaje
Kód části obce169412
Kód k. ú.769410
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krňovice je také název katastrálního území o rozloze 1,68 km2.[4]

Na kraji vesnice je skanzen. Krňovice jsou od Třebechovic odděleny tokem Orlice, překlenutým mostem. Vedle mostu je vodácké přístaviště s možností vynesení lodě z řeky. Řeka Orlice s četnými meandry zde tvoří přírodní park.


Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1362.[5] Ves se původně jmenovala Krnějovice, podle svého zakladatele jménem Krněj nebo Krněja.

Exulanti

Stejně jako ze Štěnkova a jiných obcí v okolí i z Krňovic odcházeli evangelíci do exilu. Magdalena Prausová z Krňovic zemřela 15.11.1771 v Husinci, první české exulantské obci v pruském Slezsku.[6] Poté se její dcera Magdalena (narozena v Krňovicích) vdala do menší české kolonie Dolní Poděbrady poblíž Husince. V Poděbradech byla česká škola, do které docházely i německé děti z blízké obce Mehltheuer. Tak se stalo, že místo k poněmčení Čechů došlo k počeštění Němců. Když v roce 1873 mělo být vyučování v češtině ve všech školách pruského Slezska nahrazeno německým jazykem, bránili počeštění Němci z Mehltheueru svou českou mateřštinu, ale neuspěli.[7] Magdalena Gargulová (roz. Prausová) zemřela dne 10.3.1832. Historii exulantů popisuje ve svých knihách Edita Štěříková (včetně informačních zdrojů, odkazů a údajů z matrik).

Pamětihodnosti
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie – kulturní památka
  • Sklad ledu u kostela Nanebevzetí Panny Marie – kulturní památka
  • Podorlický skanzen

Další fotografie
  • Kostel
  • Budova s datací 1863
  • Historický sklad ledu
  • Kříž
  • Replika větrného mlýna ve skanzenu

Odkazy

Reference
  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
  3. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2010-03-22]. S. 464, 465, záznam 92-1. Dostupné online.
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 464.
  6. ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Pozváni do Slezska : vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH 599 s. ISBN 80-7017-553-2.
  7. ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Stručně o pobělohorských exulantech. 1. vyd. vyd. Praha: Kalich 143 s. ISBN 80-7017-022-0.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.