Krísuvík
Krísuvík (nebo také Krýsuvík, Krýsuvík-Trölladyngja) je vulkanický komplex v jihozápadní části Islandu na Reykjaneském poloostrově. Spočívá na riftovém rozhraní dvou litosférických desek (severoamerická a eurasijská) tvořící středoatlantský hřbet, jenž probíhá přes pevninu ostrova. V rámci výše zmíněného poloostrova se jedná o jeden ze čtyř (jiné prameny uvádějí sedm) vulkanických systémů. Krísuvík se skládá z puklinového systému bez centrálního jícnu. Na délku má 55 km, šířku 13 km a pokrývá plochu 350 km². Nejvyšší bod dosahuje nadmořské výšky 393 m.[1][2]
| Krísuvík | |
|---|---|
 | |
| Vrchol | 393 m n. m. |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Island |
| Souřadnice | 63°55′ s. š., 22°4′ z. d. |
  Krísuvík | |
| Typ | vulkanický komplex |
| Erupce | 1340 2021 |
| Hornina | čedič |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis
Krísuvík se skládá z vulkanicko-tektonických trhlin a zlomů (nejsevernější pukliny dosahují zřejmě až k jezeru Rauðavatn). Jeho součástí nejsou žádné sopky, pokryté ledovcem. Nicméně v něm leží jezero Kleifarvatn, na jehož dně se projevuje geotermální aktivita.
Vulkanismus
Jelikož Krísuvík leží v riftové zóně, tedy na rozhraní tektonických desek, kde se od sebe navzájem vzdalují, je pro magma dosažení zemského povrchu snazší právě v těchto místech. Za posledních 8 tisíc let je zde doloženo nejméně deset erupcí, nichž ta poslední proběhla ve 14. století. Pro sopku je charakteristický výlevný vulkanismus, kdy z pukliny tryská láva čedičového složení. Výjimkou však nejsou ani freatické výbuchy, neboť podzemí poloostrova je nasáklé vodou.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Krísuvík na anglické Wikipedii.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Krísuvík na Wikimedia Commons