Krásná Lípa (Březová)

Krásná Lípa (německy Schönlind) je zaniklá obec v severozápadní části Slavkovského lesa v okrese Sokolov. Ležela přibližně 2,7 km jihovýchodně od Kostelní Břízy v nadmořské výšce okolo 650 m, podél silnice Kostelní Bříza – Lazy v místě odbočky cesty do zaniklé obce Ostrov (Verda). Pojmenování obce vycházelo z její polohy u mohutné lípy, která rostla a dodnes roste vedle cesty do Kostelní Břízy. Vedle ní stojí podstavec křížku.[1] Český název Krásná Lípa dostala obec v roce 1923 doslovným počeštěním německého názvu Schönlind.[2]

Krásná Lípa
Lokalita
Charakterzaniklá obec
ObecBřezová
OkresSokolov
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°5′45″ s. š., 12°38′27″ v. d.
Základní informace
Katastrální územíKrásná Lípa u Březové
Krásná Lípa u Rovné (6,07 km² a 0,9 km²)
Nadmořská výška650 m n. m.
Krásná Lípa
Další údaje
Zaniklé obce.cz317
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krásná Lípa je také název dvou sousedících katastrálních území Krásná Lípa u Březové (město Březová) o výměře 6,07 km2 [3] a Krásná Lípa u Rovné (obec Rovná) o rozloze 0,9 km2.[4]

Historie

Nejstarší písemný zápis o obci se objevuje v roce 1370 v seznamu leuchtenberských lén, kde se uvádí, že polovina obce patří bratrům Engelhartu, Wiezlinu, Humprechtovi a Jeroslovi z Kynžvartu a druhá Humprechtovi z Kynšperku. V roce 1525 je ve šlikovském urbáři uváděn jako vlastník obce Ermann Ferdinand ze Schönau.[2]

Vodárenská nádrž
Alej nad zaniklou obcí

Dalším známým vlastníkem Albrecht Štampach. Štampachové postavili na východním okraji obce zámek. V průběhu 18. století uvádí obec 79 stavení. V roce 1810 získal obec podnikatel Jan David Stark, který nechal v roce 1826 postavit v Krásné Lípě železnou huť. Ta však pracovala jen do roku 1837 a v roce 1841 ji jako nefungující předal obci, která ji nechala přestavět na školu. V roce 1835 měla obec 98 domů, kde bydlelo 708 obyvatel, v roce 1847 žilo v obci 880 obyvatel. V roce 1850 se stala Krásná Lípa samostatnou obcí. V roce 1865 koupil okolí Kladské Oto Bedřich Schönburg-Waldenburg, který v 80. letech 19. století přikoupil Krásnou Lípu. Zámek v Krásné Lípě mu sloužil jako hospodářské zázemí.[2]

Po skončení druhé světové války došlo k odsunu německého obyvatelstva a místo nich přišla armáda do nově vzniklého Vojenského výcvikového prostoru Prameny.[pozn. 1] Cvičné dělostřelecké střelby zničily celou obec, včetně zámku. Při opouštění vojenského prostoru v roce 1953 rozhrnuly vojenské buldozery rozvaliny budov i zámku. Ze zámku zůstaly pouze zavalené sklepy.

Z celé obce však zůstal zachován historický židovský hřbitov, který se nacházel mimo hlavní zástavbu zaniklé obce.[2] Zde je k vidění celkem 112 náhrobků, nejstarší s letopočtem 1724. Roku 1793 zde bylo podle soupisu židovských rodin Loketského kraje evidováno 20 rodin s počtem 107 osob, ovšem v roce 1910 zde žilo jen šest židů.[5]

V blízkosti zaniklé Krásné Lípy byla na potoce Velká Libava postavena v roce 1962 vodárenská nádrž pro zásobování obce Rovná pitnou vodou. Voda však neměla potřebnou kvalitu pitné vody a nebyla vhodná pro dlouhodobé používání. To se vyřešilo připojením Rovné na páteřní vodovod od Kostelní Břízy a nádrž se pomalu zanáší bahnem.[2]

Při údolní cestě do Lazů připomíná obec v ní nalezený, zrenovovaný a nově vztyčený křížek. Ve svahu u polní cesty do zaniklé osady Týmov se zachovala okrajová alej mohutných starých stromů, převážně javorů a kaštanů.[6] V roce 2018 byla vyhlášena památným stromem stará lípa, pojmenovaná jako Lípa v Krásné Lípě, rostoucí ve svahu u staré úvozové cesty do Týmova.[7]

Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel Krásné Lípy[1][8][2]
Rok 1835 1847 1869 1900 1930 2011
Počet obyvatel 708 880 736 634 517 0

Odkazy

Poznámky
  1. Již v průběhu roku 1946 docházelo k přebírání katastrů obcí začleněných do vojenského prostoru. Civilní osoby včetně nových českých osídlenců musely danou oblast opustit. Katastry byly přebírány včetně staveb, lesů i vodních toků. I když vojenský výcvikový prostor vznikl již v roce 1946, zákon upravující zřizování vojenských újezdů byl schválen až v roce 1949.

Reference
  1. BERANOVÁ VAICOVÁ, Romana. Zaniklé obce na Sokolovsku. Sokolov: Krajské muzeum Sokolov, 2005. ISBN 80-86630-06-4. S. 43.
  2. JAŠA, Luděk. Zaniklé obce na Březovsku. Sokolov: Fornica Graphics, 2010. ISBN 978-80-87194-18-8. S. 148–171.
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. [cit. 2017-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-25.
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. [cit. 2015-09-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-27.
  5. PROKOP, Vladimír ml.; SMOLA, Lukáš. Sokolovsko: umění, památky a umělci do roku 1945. 1. vyd. Svazek 1. Sokolov: AZUS Březová, 2014. 2 svazky (878 s.). ISBN 978-80-905485-2-7, ISBN 978-80-904960-7-1. S. 35.
  6. WIESER, Stanislav. Slavkovský les. Praha: Olympia, 2006. ISBN 80-7033-920-9. S. 88.
  7. Registr památných stromů AOPK ČR drusop.nature.cz
  8. Statistický lexikon obcí. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 278.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.