Kozel (hradiště, okres Beroun)

Doba vzniku hradiště je nejasná. Z jeho plochy pochází nálezy z období eneolitu, střední a mladší doby bronzové, halštatské, římské a hradištní. Část opevnění mohla vzniknout už v eneolitu nebo v období mohylových kultur ve střední době bronzové, ale jedinou spolehlivě datovanou částí je střední val z devátého století. Raně středověké hradiště zaniklo nejpozději na začátku století desátého.[2]

První písemná zmínka o hradišti se nachází v Hájkově kronice. Odborně lokalitu poprvé popsal Moric Lüssner v roce 1875. O dva roky později provedl povrchový průzkum Štěpán Berger a koncem devatenáctého století se lokalitou zabýval Břetislav Jelínek. Archeologický výzkum středního valu v roce 1944 uskutečnil Miloš Šolle a v dalších letech se hradišti věnoval František Prošek.[2]

Plocha hradiště

Plocha hradiště

Rozsáhlé hradiště bylo vybudováno v nadmořské výšce 278–304 metrů nad soutokem Berounky a Loděnice na ostrožně,[2] která je součástí Hořovické pahorkatiny.[3] Celková opevněná plocha měří 14,9 hektaru. Boční strany ostrožny s převýšením nade dnem údolí až 65 metrů tvoří strmé skalní stěny. Opevněna tak byla převážně jen přístupná severní strana, kterou chránily tři linie hradeb dochované v podobě valů. Jižní okraj ostrožny byl pozměněn těžbou vápence v lomu Alkazar.[2]

Vnější val byl dlouhý asi 825 metrů a jeho 165metrový úsek chránil i západní stranu. Ve střední a severovýchodní části val dosahuje výšky až tři metry a v severovýchodním nároží až pět metrů. Na opačném konci, v severozápadní části, byl val silně poškozen při výstavbě tzv. Pražské čáry československého opevnění. Dva zdejší bunkry byly později zdemolovány.[2]

Střední val měří na délku asi 400 metrů, jeho šířka se pohybuje od pěti do šesti metrů a výška dosahuje až 1,5 metru. Původní hradba mívala na čelní straně zeď z nasucho kladených kamenů, na kterou z vnitřní strany navazovala dřevohlinitá konstrukce. Nejkratší vnitřní val je dlouhý 134 metrů. Jeho šířka se u paty pohybuje okolo čtyř metrů a v koruně měří dva metry. Převýšení valu nad terénem je dva metry. Na kamenech použitých v jeho konstrukci jsou patrné stopy požáru. Je možné, že tato nejkratší hradba pochází už z eneolitu nebo ze střední doby bronzové.[2]

Plocha hradiště je volně přístupná, ale nevede k ní žádná turisticky značená trasa. Nachází se na území národní přírodní rezervace Karlštejn.[4]