Kovářov (Bouzov)

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1375.[3]

Vesnice patřila od roku 1481 k chudobínskému panství, kdy se jejím majitelem stal Jan Zoubek ze Zdětína.[5] Jeho dědicové si vesnici předávali až do roku 1622, kdy byl evangelický následovník panství nucen kvůli rekatolizaci prodat.[5]

V roce 1790 měla obec 119 obyvatel v 21 domech, na přelomu 19. a 20. století tu bylo 181 obyvatel v 33 domech.[5]

Roku 1831 byla v obci zřízena škola, nová budova i se stálým učitelem byla postavena o sedmnáct let později.[5]

Západně od obce směrem k Hvozdečku se v lese Rachavy nachází zbytky kruhové šachtové vápenky sloužících v pálení vápna.[7] Ta byla v provozu pouze krátce okolo roku 1925, pracovalo v ní celkem šest lidí, z nichž čtyři obstarávali vápno v nedalekém lomu a dva pálili.[7] Z lomu k samotné vápence vedla kamenem vykládaná cesta opatřená kolejnicemi, po které se pohybovaly vozíky pomocí samospádu.[7] Úpadek a opuštění vápenky však přišlo krátce po jejím vzniku kvůli přechodu k průmyslové výrobě vápna a otevření vápenky pracující na tomto principu v nedalekém Měrotíně.[7] Dodnes se z ní zachovala kruhová stavba z lomového kamene a vnitřní šamotová vyzdívka.[7]

U rozcestí na Slavětín a Ješov se nacházejí boží muka.[5]

Uprostřed obce stojí kaple svatého Jana Nepomuckého, před kterou je situován kříž.[5]

• 
  Boží muka na rozcestí na Slavětín a Ješov
• 
  Boží muka na rozcestí na Slavětín a Ješov
• 
  Jednoduchá kruhová šachtová vápenka
• 
  Kaple
• 
  Pohled na obec od jihu
• 
  BTS nad obcí

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kovářov na Wikimedia Commons
• Katastrální mapa katastru Kovářov u Bouzova na webu ČÚZK
• Encyklopedické heslo Kovářov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích