Kotýz (hradiště)

Václav Krolmus v devatenáctém století považoval Kotýz za místo, kde se odehrávala pohanská proroctví. První archeologické výzkumy zde prováděl na začátku osmdesátých let devatenáctého století Břetislav Jelínek a v prvních desetiletích dvacátého století v nich pokračoval Jan Axamit.[2]

Doba vzniku hradiště je nejistá, protože neproběhl žádný výzkum opevnění. Archeologické nálezy z plochy hradiště dokládají osídlení lokality v pozdní době bronzové, halštatské a hradištní.[2]

Hradiště s rozlohou 4,9 hektaru se nachází v nadmořské výšce 360–412 metrů na západním okraji hřbetu Zlatý kůň,[2] který je součástí Hořovické pahorkatiny.[3] Jeho plocha byla zničena erozí, ale dochovaly se pozůstatky opevnění. Vzhledem ke strmým vápencovým skalním stěnám s převýšením až 42 metrů bylo opevnění na jižní a západní straně zbytečné. Také severní stranu chránil přirozeně strmý reliéf, ale zároveň podél vrcholu hřbetu vedlo spíše symbolické opevnění. Jeho nejlépe zachovaný úsek v délce 65 metrů je tvořen valem z volně nasypaných kamenů.[2]

Mohutnější opevnění se v podobě dvou valů dochovalo na východní straně. Starší vnější kamenitý val je 240 metrů dlouhý, 1,5 metru vysoký a čtyři až pět metrů široký. Souběžně s ním vede mladší vnitřní val dochovaný v délce 110 metrů. Jeho šířka se pohybuje od pěti do sedmi metrů a výška dosahuje 2,3 metru. Také on má kamenné jádro.[2]

Hradiště se překrývá s národní přírodní památkou Kotýz a je přístupné po žlutě značené turistické trase od rozcestí Havlíčkův mlýn k tzv. Jelínkově bráně a ke Koněpruským jeskyním.[4]