Kostel svatého Zikmunda (Popice)

Kostel svatého Zikmunda je farní kostel v římskokatolické farnosti Popice u Znojma, nachází se v centru vesnice Popice, části města Znojmo. Kostel je jako areál chráněn spolu s farou, ohradní zdí fary, ohradní zdí hřbitova a bránou v ohradní zdi jako kulturní památka České republiky.[1] Nedaleko kostela je hřbitov a přes ulici se nachází rodný dům Charlese Sealsfielda, který nyní slouží jako jeho muzeum.[2]

Kostel svatého Zikmunda
v Popicích
Místo
StátČesko Česko
KrajJihomoravský
OkresZnojmo
ObecPopice
Lokalitastřed obce
Souřadnice48°49′18,45″ s. š., 16°0′55,15″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciemoravská
Diecézebrněnská
DěkanátZnojmo
FarnostPopice u Znojma
Statusfarní kostel
Užívánípravidelné
Architektonický popis
Stavební slohgotická architektura a barokní architektura
Typ stavbykostel
Výstavba70. léta 14. století, přestavba 1696–98, vrchol věže 1752
Specifikace
Stavební materiállomový kámen, cihla
Další informace
Kód památky20653/7-6470 (PkMISSezObrWD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Kostel je manýristická stavba s raně gotickým jádrem pocházející z druhé poloviny 13. století.[3] Kněžiště bylo vystavěno v první čtvrtině 14. století, věž pak byla ke kostelu přistavěna na konci 15. století, ze stejné doby pochází i současné zaklenutí kostela. V 17. století pak byla prodloužena kostelní loď. V první polovině 18. století byla nedaleko kostela postavena památkově chráněná budova fary, která je dominantou obce a má specifickou zdobnou fasádu a velký vstupní portál. V druhé polovině 18. století pak byla vybudována památkově chráněná brána v ohradní zdi hřbitova.[1] Kostel byl v roce 1847 opraven.[4] V listopadu roku 2015 byl kostel rekonstruován, byla opravena fasáda a obnoveny měděné prvky kostela.[5]

Podle jiných zdrojů měl být přestavěn v 70. letech 16. století do své současné manýristické podoby, věž pak postavena v roce 1752.[4]

Popis

Kostel je orientovaná podélná jednolodní stavba z lomového kamene a cihel s kněžištěm a pětibokým závěrem, závěr kostela je zaklenut jednopolní křížovou žebrovou klenbou. V severní části kněžiště je ve zdi pravoúhlé sanktuarium a gotický lomený vstup do věže. Věž je čtyřboká a zaklenutá křížovou klenbou. Loď kostela je zaklenuta síťovou klenbou, střecha je sedlová. Součástí kostela je i kruchta, na západě kostela je vstupní předsíň.[1] V kostele jsou dva oltáře, hlavní oltář je zasvěcen svatému Zikmundovi a boční oltář je zasvěcen Panně Marii Pomocné.[4] Obraz hlavního oltáře se Sv. Zikmundem namaloval kolem roku 1760 Johann Leopold Deyssinger.[6][7] Kolem roku 1784 provedl dekorativní malbu nad kruchtou malíř Adalbert Radda.[8]

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-02-07]. Identifikátor záznamu 131495 : kostel sv. Zikmunda s farou. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .Dále i v MIS.
  2. BOUŠKA, Bohumír. Kostel sv. Zikmunda v Popicích [online]. Turistika.cz, 2017-05-05 [cit. 2019-02-07]. Dostupné online.
  3. Kostely - Znojmo [online]. kostelycz.cz [cit. 2019-02-07]. Dostupné online.
  4. LENOCH, Jaromír. Soupis památek - Popice [online]. Soupis památek, 2015-01-16 [cit. 2019-02-07]. Dostupné online.
  5. KRUTIŠ, Dalibor. OBRAZEM: Kostel v Popicích dostává novou fasádu. znojemsky.denik.cz. 2015-11-03. Dostupné online [cit. 2019-02-07]. (česky)
  6. Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Praha: Academia 2 svazky (1103 s.). ISBN 80-200-0536-6, ISBN 978-80-200-0536-6. S. 165–166.
  7. Chrám svatého Mikuláše ve Znojmě. Znojmo: Římskokatolická farnost u kostela sv. Mikuláše, Znojmo, 2008. 48 s. Dostupné online.
  8. MOŠTĚK, Martin. Jeho dílo obdivují u Antoníčka. Malíř Radda ze Znojma zemřel před 200 lety. Znojemský deník. 2020-05-09. Dostupné online [cit. 2021-04-27]. (česky)

Literatura

  • ŠABATOVÁ, Lenka; DOHNALOVÁ, Petra. Z průzkumů kostela sv. Zikmunda v Popicích u Znojma. Průzkumy památek. 2016, roč. 23, čís. 1, s. 150–160. Dostupné online.
  • WOLNÝ, Gregor. Kirchliche Topographie von Mähren meist nach Urkunden und Handschriften. Brünn: Selbstverlag des Verfassers, 1861. (Abtheilung 2, Brünner diöcese; sv. 4). Dostupné online. Kapitola 9. Poppitz (Popice), Pfarr-Administratur, mit 1 kapelle, s. 161–163.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.