Kostel svatého Vavřince (Slaný)

Kostel sv. Vavřince patřil ke špitálu, jenž je v počátečním období doložen zejména díky darům. V roce 1359 darovala špitálu Kateřina Michková 50 kop pražských grošů na nákup luk a polí. Jaroslav Bořita z Martinic odkázal špitálu 500 kop grošů. Roku 1723 byla vydána nová nadační listina. Ke zrušení kostela došlo během vlády Josefa II. V roce 1812 byla stavba odkoupena děkanem Šimákem, došlo k obílení kostela, ale v roce 1813 musel být kostelík v rámci válečných příprav použit na skladiště obilí pro vojsko. Bohoslužby zde opět začaly být slouženy 4. července 1814, avšak v prosinci byl zase vydán vojsku. V roce 1817 došlo k vyklizení kostela.

V roce 1826 je doložena oprava stavby a nákup nového zvonu, bohoslužby se konaly až do roku 1842. V roce 1851 spadl krov. Poté byl roku 1853 odprodán kostel i se hřbitovem, došlo k jeho zboření. Nový majitel, baron Ries ze Stallburgu, z pozůstatků vybudoval ovčín, jehož ohrada ukazuje rozměry hřbitova rozkládajícího se kolem kostela.

• nedatováno – hrabě Jaroslav Bořita z Martinic daroval pozlacený kalich
• 1673 – objednání nového oltáře
• 1676 – doložen obraz Panny Marie Pasovské a socha Panny Marie s Kristovým tělem na klíně
• 1788 – v kostele se nacházely tyto oltáře: sv. Vavřince, Přátelstva Pána Ježíše, Panny Marie

Z výnosů z odkazu Jaroslava Bořity z Martinic, což bylo 35 zlatých ročně, se hradila^[kdy?] údržba stavení a část se rozdělovala mezi 6 žen, které ve špitálu dožívaly. Také obdržely každý rok od hraběte šaty, dříví a občas chléb.

Ještě v roce 1880 existoval fond bývalého kostela a špitálu sv. Vavřince, který činil 9409 zlatých. Z něj byla zakoupena budova staré dívčí školy u děkanského chrámu, která byla přebudována na chudobinec sv. Vavřince. Ten byl posléze přestěhován do domu č. 19 v Pivovarské ulici.