Kostel svatého Václava (Všenory)

Empírová hrobka Kristenů

Ohrazený areál kostela sv. Václava se nachází na svahu v jádru obce nad stále prostorově zachovanou návsí, která bývala přirozeným centrem bývalých Horních Mokropes.[3] Jihozápadně od kostela stojí budova márnice, severně od márnice pilířová brána ohradní zdi, na severovýchodní straně se nachází zděná branka ohradní zdi. Ohrazená oblast kostela je ukázkou hodnotného barokního areálu se starším středověkým základem a historizujícími úpravami.[7]

Součástí areálu je i menší hřbitov z roku 1814. Za zmínku stojí empírová hrobka Kristenů z roku 1837[8] v pravém nároží ohradní zdi u hlavního vchodu do hřbitova. Jedná se o malou čtyřbokou stavbu s otupenými nárožími, která je krytá prejzovou střechou se železným křížkem. Jednoduchá římsa se skládá z kyma a lysis. Nad obdélnými dveřmi v průčelí se nachází tympanon s mramorovou destičkou na které je napsáno: Krypta – byvaly Wrchnosti – Wssenorske. Prostor hrobní kaple je osvětlen třemi oválnými okénky. Vlastní hrobka se nachází v suterénu stavby.[9] Později začal prostor hrobky sloužit jako kostnice.[6]

Vnějšek kostela je členěn jednoduchým barokním rámováním, okna jsou umístěna na všech plochách průčelí a jsou překlenutá nízkými segmenty. Nad západním průčelím se nachází čtvercový barokní štít krytý uprostřed vypnutou římsou, která nese železné kříže a dvě kamenné koule.Ve výklenku barokního štítu, se nachází kamenná socha sv. Václava z roku 1732, jemuž je kostel zasvěcen.[1][9] Hlavní vchod uprostřed západního průčelí s jednoduchou kamennou zárubní je chráněn římsou, která je uprostřed vypnuta.[9]

Věž a v ní umístěná zvonice čtvercového půdorysu je zdobena, v románské architektuře oblíbeným, vlysem obloučkového motivu, který je umístěn pod podstřešní římsou. Horní žlábkované rohy věže s výžlabkem zabraňují stékání kapek vody do průčelí. Na jižním, východním a severním průčelí věže jsou okna se segmentovými oblouky krytá dřevěnými žaluziemi. Právě segmentové oblouky byly v architektuře 18. a 19. století, kam spadá i sloh novorománský, hojně využívány. Nad těmito okny, se nachází ještě menší kruhové okenní otvory. Úzká jehlancová střecha věže dotváří slohový výraz objektu. Materiál použitý na střešní krytinu je břidlice. Vrchol střechy je zakončen makovicí a kardinálským křížem. Věž je dominantním prvkem kostela umístěným na hlavní ose ve východním rameni půdorysu kříže. Jedná se o jediný prvek stavby, spolu se segmentovými oblouky všech oken, který je inspirovaný středověkou architekturou.

Kostel postavený v půdorysu kříže, kdy je k téměř čtvercové lodi připojen krátký obdélníkový presbytář, v jehož ose stojí věž[5], má mezi rameny kříže na západní straně vpravo uloženo točité schodiště na kruchtu a vlevo zpovědní místnost.[2] Prostor kostela je v ramenech kříže zaklenut valenými klenbami. Klenby, umístěné v poněkud delších ramenech presbytáře, a kruchty jsou v bocích odlehčeny nadokenními lunetami. Na sešikmených pilířích křížení a obloucích valených kleneb ramen se nachází česká placka. Západní rameno kříže je uprostřed překlenuto stlačeným obloukem, nesoucím kruchtu. Architektonická výzdoba je tvořena jednoduchou římsou pod výběhy kleneb a plochými pásy, které lemují klenební oblouky ramen. Zařízení kostela je převážně barokní. [9]

Na stěnách jsou freskové obrazy, mimo jiné od V. Weisse z roku 1850. Také hlavní loď je vymalována freskami.[4]

Hlavní pozdně gotický křidlový oltář[5] je dřevěný a mramorovaný z druhé čtvrtiny 18. století.[9] Na hlavním barokním oltáři je obraz sv. Václava, který byl přemalovaný L. Böhmem v roce 1839 a V. Weissem v roce 1860.[4] Oltář zobrazuje sv. Václava na koni, jemuž se koří sv. Radslav Zlický.[2]

Barokně klasicistní boční oltáře jsou také dřevěné a mramorované. Retabulum se skládá ze dvou kanelových pilastrů s jednoduchými zlacenými korintskými hlavicemi, na římse stojí nástavec se dvěma pilastry nesoucími segmentový tympanon. V dolní části retabula je na evangelijním oltáři obraz Panny Marie a na epištolní obraz sv. Anna s Pannou Marií z roku 1861 od Viléma Weisse. Uprostřed nástavců jsou v oválných rámech barokní poprsí sv. Ignáce Loyoly a sv. Frsntiška Xaverského. Na vrcholech tympanonů se vznáší ozářené monogramy v oblekových věncích, nad hlavicemi pilastrů nástavce jsou umístěny okřídlené andělské hlavy, nad pilastry dolních částí retabula jsou allegorické rokokové ženské polopostavy.