Kostel svatého Prokopa (Všehrdy)

Kostel svatého Prokopa je kostel ve Všehrdech. Gotický kostel vznikl ve 14. století, v letech 1730–1732 byla na objednávku opata Evžena Tyttla realizována barokní novostavba dle návrhu architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Ačkoli Santiniho autorství není doloženo prameny, jeho činnost zde nepopiratelně vyplývá z činnosti na klášteru v Plasech pro stejného objednavatele, a taktéž ze slohového rozboru stavby.[1] Nachází se na západní straně obce, téměř na jejím nejvyšším místě a je chráněn jako kulturní památka České republiky.[2]

Kostel sv. Prokopa
ve Všehrdech
Místo
StátČesko Česko
KrajPlzeňský kraj
OkresPlzeň-sever
ObecVšehrdy (okres Plzeň-sever)
Souřadnice49°57′50,51″ s. š., 13°35′5,61″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézeplzeňská
VikariátPlzeň-sever
FarnostKralovice
Další informace
Kód památky32575/4-1626 (PkMISSezObrWD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.


Historie kostela

První zmínky o kostelu sv. Prokopa pocházejí již z roku 1250. Od 14. století je kostel sv. Prokopa uváděn jako farní. V době husitských válek byl kostel pobořen a jako filiální byl spravován z Kralovic. V letech 1580–1589 byl opraven a Brikcí z Cinperka ho opatřil novým zvonem, na který se složili místní obyvatelé. V roce 1695 byl kostel přidělen pod nově zřízenou faru v Kozojedech, v roce 1734 ke Kralovicím, i když nadále správu kostela vykonával farář z Kozojed.[3]

Před rokem 1732, dle kroniky přesně v letech 1730–1732, byl gotický kostel přestavěn v duchu barokní gotiky dle projektu architekta Jana Blažeje Santiniho Aichela. Stavebníkem byl opat cisterciáckého kláštera v Plasech Eugen Tyttl.[4] V té době byl také zřízen hřbitov. Jeho obvodová zeď navazuje po stranách na vstupní, osovou věž kostela a je zde konkávně probrána a prolomena dvěma komponovanými branami. Tímto se naskýtá jímavý pohled jak při vstupu do kostela tak na hřbitov.

Popis kostela

Exteriér kostela, jak je pro Santiniho typické, jsou v řadě na sebe navazující a do sebe částečně zaklíněné pravidelné mnohostěny. Vstupní věž je čtyřstěn nad sférickým čtvercem, loď podélně protažený osmistěn s konkávně zborcenými stěnami na diagonálách, kněžiště pak pravidelný osmistěn a sakristie pravidelný šestistěn.[4] Před přestavbou měl kostel sv. Prokopa plochostropou loď a goticky klenuté kněžiště o jednom šířkově obdélném poli a závěr pětistranného osmiúhelníku. Z původní stavby byl ponechán presbytář s žebrovou klenbou. V presbytáři jsou jehlanovité konzoly.[5] Loď byla z větší části nově postavena a zaklenuta, na západní straně byla přistavěna osová věž na půdorysu sférického čtverce, v ose kněžiště pak byla přistavěna drobná sakristie na půdorysu šestiúhelníku.[4] Okna presbytáře jsou hrotitá, stejně tak okna lodi a věže. Ve výklenku severní boční lodi je napříč vsazen náhrobní obílený kámen – v horní části je kartušový rámec, v dolní části jsou dva znaky. V jednom znaku je krokev, druhý je dle doktora Antonína Podlahy Berbisdorfský. Nad vítězným obloukem je deska s nápisem: IN HONOREM S. PROCOPII ABBATIS, REGNI BOEMIAE PATRONI INCLYTI RESTAVRATVM AB EVGENIO TYTTL, ABBATE DE PLASSIO AC VICARIO GENERALI ORD. CISTERC, ANNO 1730.[5]

Klenba lodi je valená, členěná tříbokými protějškovými výsečemi, v lodi jsou barokně profilované konzoly. Strop zdobí štuková žebra. Boční vchody jsou hrotité. V průčelí se nachází věž s hrotitými okny. Nad portálem věže je v kameni tesaný znak opata Eugena Tyttla s písmeny E.T.A.P.P.L. a letopočtem 1732. Boční oltáře mají jednoduché volutové rámce a v horní části zlacený monogram opata Tyttla.[5] Santiniho přestavba ve Všehrdech se vyznačuje uměleckou propracovaností, ostatně jako všechny jeho stavby. Exteriér kostela sv. Prokopa je koncipován jako řada na sebe návazných a do sebe částečně zaklíněných pravidelných mnohostěnů. Tvarosloví je záměrně redukované a jednoduché co se motivů týče. Fasáda kostela je hladká, bez členění. Nároží věže armují lizény, etáže jsou odděleny drobnými římsami strmých profilů. Stěny lodi a kněžiště postrádají vertikální členění, pole sakristie jsou rámována lizénami. Záměrný Santiniho gotismus forem můžeme spatřit v hrotitě klenutých oknech, která jsou vsazena do nálevkovitých špalet. Tvar střechy věže je inspirován tehdy ještě existujícími střechami chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře.[4]

V interiéru kostela je hlavním tématem centralizace hloubkové dispozice. Stavba užívá různých typů světla o různé intenzitě. Prostory bezprostředně sousedící s hlavní lodí jsou bez oken, závěrové díly jsou pak silně prozářeny světlem.[6] Realizace kostela sv. Prokopa ve Všehrdech proběhla téměř 10 let po smrti architekta Jana Blažeje Santiniho Aichela. Stavitelem byl Ondřej Kondel z Plas.[7]

Odkazy

Reference

  1. Historie obce Všehrdy
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-02-11]. Identifikátor záznamu 144165 : Kostel sv. Prokopa. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  3. Kronika regionu, Kralovicko–Manětínsko-Plasko, číslo 1, ročník IV., 2005/2006, s. 18
  4. Mojmír Horyna, Jan Blažej Santini–Aichel, Praha 1998, s. 397
  5. Všehrdy-Filiální kostel sv. Prokopa, Soupis památek, 37. Politický okres kralovický, 1912, s. 247-250
  6. Mojmír Horyna, Jan Blažej Santini–Aichel, Praha 1998, s. 398
  7. Památky a občanská vybavenost Plzeňského kraje[nedostupný zdroj]

Literatura

  • Všehrdy-Filiální kostel sv. Prokopa, Soupis památek, 37. Politický okres kralovický, 1912.
  • Mojmír Horyna, Jan Blažej Santini–Aichel, Praha 1998.
  • Kronika regionu, Kralovicko–Manětínsko-Plasko, číslo 1, ročník IV., 2005/2006.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.