Kostel svatého Petra a Pavla (Slapy)

Členění interiéru je prosté – zevním lizénám odpovídá vnitřní kládí, mající nezvyklý „vlys“. Tento vlys je proti pravidlům až nad římsou. Vertikály pilastrů se nad kládím mění v ploché klenební pasy směřující k lucerně. Stěny člení slepé arkády. Pata lucerny je utvářena velmi výrazně – skládá se z osmi segmentových prvků a zdobí je graficky vodorovná šrafura.

Pokud uvažujeme o dataci kostela 1693, šlo by o velmi inovativní architektonické pojetí. Tyto dynamické prvky se koncem 17. století nacházely zejména v díle Kryštofa Dienzenhofera (kostel v Úterý a na Skalce u Mníšku). Zcela unikátním prvkem se v tomto kontextu jeví slapská polokulovitá střecha s lucernou nad kupolí. Logičtěji by do konce 17. století zapadl tvar lodi slapského kostela na půdorysu protáhlého osmiúhelníku. Tyto formy mají v Českých zemích své významné precedenty – kaple sv. Vojtěcha u Svatovítské katedrály (1575–76) a kostel sv. Rocha v areálu Strahovského kláštera (1603–12). Pro dataci konce 17. století se více hodí márnice, která je na půdorysu pravidelného oktogonu, který tehdy v půdorysech dominoval.

Původní datace kostela ve Slapech byla připisována k roku 1137, kdy měl v této obci postavit šlechtic Mladota baziliku sv. Gotharda. Tato informace se objevila v údajích sepsaných Kanovníkem vyšehradským a poté bylo toto datování přebíráno do dalších spisů. Například v Topografickém spisu „Smíchovsko a Zbraslavsko“ (1899) a také ve třetím svazku Posvátných míst národa českého (1909) od Antonína Podlahy. Podle F. Hansle, autora Smíchovska a Zbraslavska, stála bazilika sv. Gotharda ve Slapech až do roku 1693, kdy místo ní zbudovali v obci zbraslavští cisterciáci nový kostel sv. Petra a Pavla.

Tato interpretace byla badateli napřed potvrzena (ztotožnil se s ní Zdeněk Wirth), ale zejména Anežka Merhautová se zasloužila o reinterpretaci, protože ve Slapech při svých výzkumech nenašla žádné románské prvky. Kostel sv. Petra a Pavla byl tedy označen za novostavbu, jejíž stavba započala někdy mezi lety 1644 a 1693. Datace se ještě několikrát v závislosti na výzkumech změnila. Dodnes nemůže jistě říci, kdy tato stavba vznikla a zda se na její stavbě podíleli i zbraslavští cisterciáci. Jako prapočátek kostela se označuje stavba středověkého, pravděpodobně gotického původu. Nemůžeme ani odpovědět na otázku, zda dnešní kostel odpovídá původnímu umístění dřívějšího svatostánku a jeho pozůstatky byly včleněny do zdiva barokního kostela.

Barokních forem kostela si poprvé všiml spis Smíchovsko a Zbraslavsko (1899) a datoval stavbu rokem 1693. Datum však bylo uvedeno bez pramenu a zdroje již nelze vypátrat. Datum 1693 však přebral Podlahův svazek Posvátných míst (1909), který stavbu charakterizoval již jako barokní a všímal si zejména její cihelné kupole. Půdorys stavby i s přilehlou márnicí (původně pravděpodobně kostnicí) přinesl třetí svazek Uměleckých památek Čech (1980). Popis kostela se ale nezmiňuje o charakteristickém barokním prvku kostela – konkávně prohnutých stěn jeho osmiboké věže. Tento svazek však přinesl cenný údaj – znak s datem 1716, který byl namalován na klenbu lodi a odkryt byl až roku 1912 při rekonstrukci kostela. Podle iniciál TBAAR jde o znak zbraslavského opata Tomáše Budecia (nar. kolem 1669 – zemřel 1738), který byl ve funkci od roku 1716. Tímto objevem je tedy zpochybněn dřívější údaj o stavbě kostela roku 1693, pokud se tedy stavba nevlekla v celém mezidobí 1693 – 1716.

Kostel sv. Petra a Pavla ve Slapech můžeme dát do slohové kontinuity dvou pražských staveb – křížovnického kostela sv. Františka (1679–88, Matthey) a karmelitánského kostela sv. Josefa na Malé Straně (1687–92). Motiv konkávně stlačených stěn osmiboké věže, který se v Českých zemích objevil prokazatelně až po roce 1700, nám ale dataci posouvá. Architekt, který tento motiv do české architektury jako první přinesl, byl Jan Blažej Santini Aichl (1677–1723). V Santiniho díle se tento motiv objevuje již u kaple Jména Panny Marie v Mladoticích (1708–10) či u kněžiště kostela sv. Prokopa v Chotouni (1708–10).

Podle Santiniho vlastních záznamů víme, že v roce 1705 stavěl pro zbraslavský klášter a také k jeho zásahu ve Slapech odkazuje stylový rozbor stavby a užití jeho charakteristických motivů. U věže je to například mansardová střecha či soustava říms a rustikovaných lizén na vnějším plášti. Tyto motivy v téže době najdeme u Santiniho jiných staveb, u kterých je jisté autorství.

• Mojmír Horyna, Jan Blažej Santini-Aichel, Praha 1998.
• Anežka Merhautová, Raně středověká architektura v Čechách, Praha 1971.
• Emanuel Poche (ed.), Umělecké památky Čech 3. P-Š, Praha 1980.
• Rostislav Švácha, Kostel ve Slapech a dílo Jana Santiniho, Umění XXXV., 1987.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Petra a Pavla na Wikimedia Commons