Kostel svatého Petra a Pavla (Horažďovice)

Gotický kostel svatého Petra a Pavla se nachází v Horažďovicích v jihozápadních Čechách. Byl založen kolem roku 1260 za Bavora II. pána ze Strakonic a Bavorova. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Kostel svatého Petra a Pavla
Exteriér kostela
Místo
StátČesko Česko
ObecHoražďovice
Souřadnice49°19′14,88″ s. š., 13°41′57,84″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézečeskobudějovická
VikariátSušice-Nepomuk
FarnostHoražďovice
Architektonický popis
Výstavbacca 1260
Specifikace
Délka46,5 m.
Další informace
AdresaHradební ul., Horažďovice
UliceMírové náměstí
Kód památky21979/4-2912 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Kostel byl založen v letech 1260-73 současně se založením města. Rozestavěný kostel dokončili johanité v první čtvrtině 14. století. Věž hranolového tvaru byla upravena roku 1454. Roku 1729 bylo přistavěno šnekové schodiště na věž. Jak vypadala věž dříve není známo. Při obléhání roku 1619 bylo město vypáleno a shořela i věž v horní části. Byly zničeny i zvony a orloj. Roku 1627 zničil věž další požár a oprava se uskutečnila za velkopřevora hraběte Ditrichštejna roku 1729. Roku 1741 byla věž restaurována podle plánu stavitele Václava Germáře. Poslední výmalba se uskutečnila v letech 1968 - 1969. Výměna části krovu proběhla v roce 1975.

Dispozice

Kostel je bazilikální trojlodní. Presbytář je zakončen pětibokým závěrem. Po obou stranách jsou místnosti: sakristie (nad ní klenotnice) a na druhé straně kaple sv. Barbory (nad ní je klenutá místnost, která tvoří patro věže. Hlavní loď je v šířce presbytáře a to je 7,5 metru. Lodě vedlejší jsou v šíři 4 metry a od hlavní lodi odděleny deseti pilíři. Ty jsou od sebe vzdálené 3,8 metru a vysoké 5 metrů. Délka bočních lodí je 28 metrů. Celková vnitřní délka chrámu je 46,5 metru.

  • Kostel sv. Petra a Pavla (Horažďovice) - půdorys

Architektura

Západní průčelí tvoří vysoká štítová zeď s oknem a je podepřena průchozími půloblouky z lomového kamene.

Na nárožích presbytáře jsou dvakrát odstupněné opěrné pilíře. Presbytář je zaklenut dvěma poli a kápěmi pětibokého závěru. Žebra se sbíhají na štíhlé půlválcové přípory s kalichovitými hlavicemi křížové klenby ukončenými konzolkami geometrického tvaru. Po obou stranách presbytáře jsou portálky s ustupujícím profilem. Na epištolní straně (při pohledu k oltáří vpravo) se nachází sedile o třech místech, které sloužilo k posazení duchovních a dalších přisluhujících. Sedile má 3 výrazně gotické kružby - trojlisty. Náběhy klenebních žeber jsou typologicky podobné k chóru dominikánského kostela v Českých Budějovicích. Podobné řešení se nachází i v chóru klášterního kostela v dolnorakouském Heiligenkreuzu. [2]

V západní části lodi je kruchta na šesti pilířích, podklenutá křízovými klenbami na kamenných pásech. Prostor na tribuně byl přístupný od západu portálkem. Část jeho ostění je stále rozeznatelná na vnější líci západního průčelí kostela. Na severní a jižní straně se nacházejí arkády, které jsou přístupné z schodiště ke kruchtě.

Do bočních lodí se hlavní loď otevírá arkádami s hrotitými oblouky, které spočívají na masivních hranolových pilířích.

Severní tribuna je přístupná samostatným vchodem ze schodiště. Jižní tribuna byl dříve také přístupná, dnes na ni již schody nevedou, jsou zazděné. Obě tribuny jsou jen přes jedno patro, dříve byly stavebně předchůdcem kruchty.

Klenba

Klenba obou postranních lodí ukazuje na původní stavbu. Je zde 12 polí křížových kleneb bez žeber. Hlavní loď je členěna na 6 polí křížové klenby s žebry jednoduše vyžlabenými. Ta se protínají v kruhových svornících na vrcholu klenby. A sbíhají na půlválčité přípory s talířovitým náznakem hlavice či na geometrické konzoly. Jednu z těchto konzol tvoří mascaron.

Výška křížové klenby je 5,75 metru. Výška presbytáře je 13 metrů. Výška lodi je 13,75 metru.

Okna

Okna jsou dvojího typu. Hlavní loď má po čtyřech eliptických oknech na každé straně v nejvyšší části klenby, která jsou velká 1,2 x 1,5 metru. Druhým typem jsou okna přízemí a okna osvětlující kruchty, která jsou pravoúhlá velikosti 5 x 1,5 metru a jsou ukončena stlačeným obloukem. Těchto oken je 14. V západním zcela holém štítu je jedno gotické okno 3 metry vysoké. Při obnově vnějšku kostela byla na bočních lodích a tribunách nad nimi objevena špaletová lomená okna, která byla zazděná.

Kruchta

Kruchta (kůr) je 9,5 metru široká a 6,5 metru vysoká. Kruchtu nesou čtyři hlavní pilíře a 2 slabší, které jsou sklenuté jako u postranní lodi. Nachází se v zadní části kostela, jsou na ní varhany. Kruchta je v tomto kostele jen přes jedno patro a nenavazuje na tribuny.

Podlaha

Podlaha je z větších žulových desek a v bočních lodích a pod kruchtou jsou tyto žulové desky promíseny s náhrobními kameny, neboť sem bývala pohřbívána těla významných občanů města. Presbytář má podlahu vyvýšenou o jeden stupeň. Oltářní část je vyvýšena ještě o další tři stupně. Pod touto částí se nachází krypta.

Vybavení
  • Gotická křtitelnice o kruhovém tvaru se nachází v pravé boční lodi. Je kamenná s gotickými znaky.
  • Náhrobek (Slicz z Drahenic) je vytesán z červeného mramoru a připojený k pilíři pravé boční lodi. Jedná se o figurální náhrobník Adama Šice z Drahenic z roku 1593.
  • Hlavní oltář je pozdně barokní a je z roku 1775 [3] s centrálním obrazem svatého Petra a Pavla. Figurální výzdobu oltáře tvoří sochy andělů a obou sv. Janů. Součástí oltáře je i socha Panny Marie - jedná se o pozdně gotické dílo, které vzniklo kolem roku 1500.
  • Část ostatního zařízení je od J. Hofmana z Rokycan z roku 1734: 2 protější boční oltáře sv. Františka a Anděla strážce, kazatelna, lavice, zpovědnice a dveře obou portálů v lodi.
  • Dva protější boční rozvilinové oltáře sv. Jana Nepomuckého a sv. Ludmily se současými obrazy pochází z 18. století. Z téže doby je také rozvilinový oltářík sv. Barbory se současným obrazem.

Věž

Nad kaplí sv. Barbory je čtyřpatrová věž, která se během století značně změnila. Okno v prvním patře je gotická práce. Starší podoba věže není známa. Při obléhání roku 1619 shořela i horní část věže. Roku 1627 zničil věž další požár a oprava se uskutečnila 1729. Roku 1741 byla věž restaurována podle plánu stavitele Václava Germáře. Vstup na věž je umožněn z náměstí půlválcovitým přístavkem z roku 1729.

Fotogalerie
  • pohled na kostel a věž (sever)
  • pohled na věž a presbytář (východ)
  • jižní pohled
  • detailní pohled na věž
  • vedlejší loď - levá - severní
  • hlavní loď s presbytářem na východ
  • detail oltáře
  • pohled na varhany
  • detail kleneb a žebroví nad hlavní lodí
  • detail žebroví a oken
  • detail klenby nad vedlejšími loděmi
  • pohled na ochoz

Odkazy

Reference
  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-05-18]. Identifikátor záznamu 132903 : Kostel sv. Petra a Pavla. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  2. JIŘÍ KUTHAN: Česká architektura v době posledních Přemyslovců, nakladatelství TINA Vimperk, 1994, vydání první, strana 112
  3. EMANUEL POCHE a kolektiv: Umělecké památky Čech 1 (A/J), nakladatelství Academia, Praha, 1977, vydání první

Literatura
  • JIŘÍ KUTHAN: Česká architektura v době posledních Přemyslovců, nakladatelství TINA Vimperk, 1994, vydání první
  • DOBROSLAV LÍBAL: Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek, nakladatelství Unicornis, Praha, 2001, vydání první, ISBN 80-901587-8-1
  • KAREL KUČA: MĚSTA A MĚSTEČKA V ČECHÁCH, NA MORAVĚ A VE SLEZSKU II.díl: H-Kole, nakladatelství Libri, Praha, 1997, vydání první
  • EMANUEL POCHE a kolektiv: Umělecké památky Čech 1 (A/J), nakladatelství Academia, Praha, 1977, vydání první

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.