Kostel svatého Martina (Měrotín)
Kostel svatého Martina v Měrotíně je renesanční stavbou z let 1618–1619. Kostel je zapsán na seznam kulturních památek.
| Kostel svatého Martina v Měrotíně | |
|---|---|
 Kostel v roce 2009 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Měrotín |
| Souřadnice | 49°41′43,5″ s. š., 16°59′41,9″ v. d. |
  | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | Olomouc |
| Děkanát | Konice |
| Farnost | Měrotín |
| Status | Farní kostel |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | renesance |
| Výstavba | 1618–1619 |
| Specifikace | |
| Délka | 27 m |
| Šířka | 10 m |
| Další informace | |
| Kód památky | 16284/8-1875 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
Původní kostel byl vystavěn v gotickém slohu, kněžiště bylo dokončeno v roce 1494. V roce 1618 byl tento kostel zbořen; na jeho místě nechal Bernard starší ze Zástřizl vystavět pro protestanty kostel nový, v renesančním slohu, zřejmě s využitím staršího gotického zdiva. Stavba byla dokončena v září 1619. Po požárech v letech 1788 a 1794 byla zaklenuta původně plochostropá loď a přistavěna sakristie. K poslední rozsáhlejší úpravě došlo v roce 1937 (Klaudius Madlmayr). Nad sakristií byla zřízena oratoř, podkruchtí prodlouženo do podvěží, k západnímu přístavku bylo přiloženo schodiště, vedoucí na kruchtu.[1]
Popis stavby
Kostel je orientovaná, podélná, jednolodní sálová stavba s pětibokým závěrem. Ze severu přiléhá čtyřboká sakristie, k bočním lodím otevřené předsíně, ze západu hranolová věž s přístavkem a točitým schodištěm. Fasády jsou hladké, prolomené okny se segmentovým záklenkem. Ve věži jsou okna obdélná, s kamennými šambránami, parapetními a nadokenními římsami. V nejvyšším, zvonicovém patře, jsou okna s kružbami.
Boční portály jsou chráněny arkádovými předsíněmi na iónských sloupech, zaklenutými dvěma poli křížové klenby. Delší strany původně zakrýval balustrový parapet. Štíty sloupových portálů obsahují erby Bernarda ze Zástřizl a jeho manželky Marie.
Původní vzhled kostela k roku 1648 lze vidět v měrotínské matrice.[2]
Interiér
Nevýrazný vítězný oblouk rozděluje sál na kněžiště a loď. Kněžiště zabírá pětiboký závěr kostela s paprsčitou žebrovou klenbou. Kamenná žebra klenby se protínají v kruhovém svorníku s rodovým erbem Zástřizlů. V severovýchodní zdi závěru je sanktuárium s letopočtem 1494. Sakristie je zaklenuta valeně s výsečemi, loď plackami mezi pasy. V západní části lodi je kamenná kruchta nesená iónskými sloupy, podklenutá křížově hřebínkovou klenbou. Čelo hudební kruchty zdobí reliéf královské dvojice se saněmi a hady. Podvěží a západní přístavek jsou podklenuty valeně s výsečemi.
Zařízení
Přízední kazatelna z konce 18. století (s figurkou Mojžíše na stříšce), druhotně umístěná kamenná deska ze začátku 17. století s reliéfními erby Bernarda ze Zástřizl a jeho manželky. Zvon v sanktusníku s reliéfy sv. Jana Evangelisty a Floriána z roku 1867.
Soupis zařízení kostela k roku 1743 je uveden v místní matrice.[3]
Okolí kostela
Kostel je obklopen ohradní zdí bývalého hřbitova (zrušen 1837) s kamennou bránou s pamětním nápisem o zboření starého a stavbě nového kostela.
Odkazy
Reference
- SAMEK, B. Umělecké památky Moravy a Slezska 2. J—N. Praha: Academia, 1999. ISBN 80-200-0695-8.
- http://digi.archives.cz/da/permalink?xid=be961a74-f13c-102f-8255-0050568c0263&scan=1
- http://digi.archives.cz/da/permalink?xid=be961966-f13c-102f-8255-0050568c0263&scan=3
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Martina na Wikimedia Commons