Kostel svatého Klimenta (Litomyšl)

Podle legendy měl kostel sv. Klimenta založit Metoděj během své cesty do Čech poblíž hradiště Litomyšl na Trstenické stezce.[1] Tento údaj je však v rozporu, buď se zde nacházel Metoděj společně s bratrem Cyrilem před rokem 869, a nebo zde byl po tomto roce pouze Metoděj, avšak bez ostatků svatého Klimenta.[2][3] Podle Zdeňka Nejedlého není pochyb, že tudy vedla cesta věrozvěstů a založení kostela považuje za pravděpodobné.[1] František Lašek navrhuje, že rotundu sv. Klimenta (zřejmě předpokládá, že šlo podle dobové praxe o rotundu) mohl založit některý kněz vyslaný Metodějem, kupříkladu Pavel Kaich.[4] Hradiště Litomyšl zmíněné Kosmasem k roku 983 je spojováno s hradištěm Hrutov u Benátek, přičemž název osídlení se měl později přenést na mladší osadu pod návrším.[5] Alžběta Birnbaumová nemá pochyb, že součástí hradiště byl kostel sv. Klimenta, a že tato legenda má tradici již v raném středověku, kterou posléze rozšířil biskup Jan ze Středy.[6] Zmínky o kostele jsou v různých listinách, samotnou legendu zachycuje nejstarší direktář litomyšlský či německá listina z roku 1416 s matoucími přídavky.[6][7][8] Podle direktáře se 23. listopadu v litomyšlských kostelích zpívala mše.[9] Birnbaumová odpírá názor Nejedlého, že kostel sv. Klimenta pochází až z doby Jana ze Středy (biskupem litomyšlským v letech 1353–1364), jelikož zprávy o kostele a legenda jsou starší. Nevylučuje, že mohlo dojít k přenesení patrocinia z hradiště do nové osady pod návrším.[6] Legenda o založení kostela je zachycena také ve Fragmenta Monseana, která praví, že je to první kostel v české zemi, posvěcený od sv. Cyrila a Metoděje, jde však o falzum Antonína Bočka z 19. století.[1] Jako upomínka Metodějovy návštěvy Litomyšle byla roku 1878 postavena v rohu zámeckého parku kaple se sochou sv. Metoděje od sochaře Františka Metyše.[4]

Souvislost kostela s velkomoravskou misií uváděli i následující autoři, až Petr Charvát klade kostel do kontextu premonstrátského kláštera, jenž se měl nacházet na dnešním Zámeckém návrší.[5] Charvát vycházel z deníků stavby piaristického kostela v letech 1714–1719, během jehož stavby bylo narušeno pohřebiště, které podle popisu nálezů mohlo být mladohradištní.[10] Z toho usoudil, že kostel postavili piaristé jako farní svatyni laiků, jelikož premonstrátská bazilika Panny Marie neměla právo křtu a pohřbu. Karel Severin podpořil tuto hypotézu pomocí analogických situací u jiných klášterů a vylučuje, že by byl kostel z 10. století, kdy osídlení dnešní Litomyšle mimo knížecí hradiště v Benátkách ještě neexistovalo.[10] Předpokládá, že kostel byl prvně dřevěný a až posléze vystaven v kameni, ne však dříve než byla dokončena bazilika či celý klášter. Kamenná stavba tak mohla vzniknout nejdříve v první polovině 13. století.[10][5] Podle nepřímých dokladů existuje hypotéza, že klášter, který se nacházel na dnešním zámeckém návrší, byl z počátku osídlen benediktíny. Jejich klášter nacházející se v neosídlené pustině, na okraji pomezního hvozdu a poblíž osídlení u knížecího hradiště a významné komunikace, mohl založit kníže Břetislav II. kolem poloviny 11. století nebo pravděpodobně roku 1098.[10][3] Klášterní budovy včetně kostela sv. Klimenta byly benediktíny postaveny ze dřeva a do 40. let 12. století měli benediktíni postavenu většinu baziliky v kameni. Po jejich vypuzení stavbu baziliky dokončila premonstrátská kanonie uvedená do kláštera v druhé polovině 12. století a která rovněž vybudovala zděné stavby kláštera.[10] Pravděpodobně po dokončení klášterního komplexu přebudovala premonstrátská huť kostel sv. Klimenta, tehdy již farní kostel pro osadu laiků a nové sídliště v údolí.[10]

Kostel obklopený hřbitovem se podle listiny ze srpna 1398 nacházel na prostranství u cesty vedoucí ohrazeným komplexem skrze bránu (tzv. scholastikovu) do města.[pozn. 1] Tato lokalita je nyní v prostranství před muzeem a částečně pod kostelem s přilehlou kolejí.[5] Listina rovněž využívá sloup kostela v boční kapli či sakristii jako orientační bod, od kterého je třeba vyměřit kapitulní majetek. Mělo by jít o pomyslnou linii jihovýchodním směrem k augustiniánskému klášteru, kde se nacházel hradní příkop.[5] Umístění kostela potvrzují četné nálezy hrobů ze 17. a 18. století a z posledních archeologických průzkumů.[5] Cesta vedoucí kolem kostela probíhala podobně jako dnešní Jiráskova ulice, na druhé straně cesty stály budovy školy (původně lázně) a kostel stál u vnější hradby komplexu, což naznačuje listina z 16. října 1347, jelikož budovy kapituly nejspíše obepínala čtverhranná vnitřní hradba.[5]

Kostel byl nejspíše poničen husitskými válkami či během těchto válek opuštěn,[11][4] kvůli čemuž se roku 1428 farnost z kostela přenesla ke kostelu Povýšení svatého Kříže.[10][12] Roku 1441 je zmíněn farář Jan od sv. Klimenta a zcela poslední zmínka o kostele je roku 1448, následně kostel asi zanikl.[10][7][13] Zbytky kostela měly být rozebrány na stavbu Nového města (Horní město).[4]