Kostel svatého Jana Křtitele (Mlázovy)

První písemné zprávy o panství Mlázovy pocházejí z první třetiny 16. století, kdy existují záznamy o Janu Mlázovském z Těšnice a Petru Mlázovském z Těšnice na Mlázovech. Rod Jindřicha Tomka z Čejkov zde zůstává až do roku 1694. Potom tvrz s poplužním dvorem, pivovarem, chmelnicemi, zahradami a sady kupuje Jan Václav Příchovský z Příchovic. Od roku 1689 spadají Mlázovy pod farnost Kolinec. V roce 1712 se gotická tvrz s poplužním dvorem stala majetkem Jana Viléma Bernklau ze Schönreuthu, který roku 1721 na jejím místě dostavěl nový barokní zámek. Celý majetek o 4 roky později přešel na jeho dceru Barboru Kateřinu, provdanou Bergovou. V květnu 1773 zřizuje další vlastník zámku Jan Josef Bořek Dohalský z Dohalic zámecké kaplanství a spravuje ho až do roku 1788. Pak se majitelé střídají častěji.

Až do 20. století sloužil kostel jako zámecká kaple. Jeho hlavní loď je polygonálně uzavřena pětibokým kněžištěm (presbytář) a opatřena sakristií a oratoří v patře. Presbytář s paprsčitě žebrovou klenbou je uprostřed zakončen hladkým svorníkem a prolomen čtyřmi okny z nichž pouze jedno s otvorem 15 cm je původní. Střechu kostela uzavírá cibulovitá kopule se zvonicí. Lomený oblouk s mělkým profilováním tvoří vchod na severní straně kostela. Hlavní loď kostela s plochým stropem je dlouhá 8,30 m a široká 7,60 m. Její interiér zdobí tři barokní oltáře se sochařskou výzdobou. Dochovala se původní křtitelnice a Madona s dítětem ze 14. století. V obvodní zdi kostelního hřbitova směrem na východ, je umístěna románská kaple.

• 
  Západní strana původního vstupního portálu
• 
  Severní strana gotické přestavby
• 
  Pohled ze severu v blízkosti zámku