Kostel svatého Jana Křtitele (Chřešťovice)

Kostel je nazýván i jako Kostel sv. Jana Křtitele „Na poušti“ (pustina), čímž lze vyložit i značnou vzdáleností kostela od obce, která činí téměř 1,5 km. Kostel stojí na akropoli dřívějšího chřešťovického hradiště, na němž se ve dvanáctém století nacházelo pohřebiště,[1] což vysvětluje vzdálenost od obce. Kostel byl postaven kamenickou hutí, která stavěla hrad Zvíkov, v rámci výstavby drobných sakrálních staveb. Kolem roku 1570 ho nechal renesančně přestavět rytíř Bohuslav Kalenický z Kalenic. Z tohoto období je i gotické zaklenutí žebry v presbytáři, svorník a kamenné gotické portály. V 17. století byla loď o 4,6 m prodloužena. Zvony pocházející z 16. století a 18. století, které byly původně umístěny v dřevěné zvonici pocházející rovněž ze 17. století, byly v době první světové války ukradeny.

Do zvonice vedou úzké schody, které jsou umístěny podél západní stěny jižní kaple a jsou kryty pultovou stříškou. U jihozápadního rohu lodě podél jižní stěny je umístěn přístavek se schodištěm na kruchtu. Jižní kaple je obohacena o zvonici s valbovou střechou, která byla dostavěna v 17. století.Východní průčelí tvoří jediné lomené gotické okno s kružbou (trojlist v kruhu). Západní průčelí tvoří pouze vstup do kostela, který je ukončen půlkruhovým obloukem.

Z jižní strany je pravoúhlý presbytář obložen v nároží žulovými kvádry a osvětlen dvěma obdélnými okny, která jsou rozšířena z původních gotických (patrno z opadané omítky).Ve východním průčelí je zachováno gotické dvojdílné okno s kružbou (trojlist v kruhu). Severní strana je stejná jako jižní. Hlavní loď je 18,9 m dlouhá, 6,5 m široká a je plochostropá. Strop hlavní lodi kostela je zdoben ve středu křižáckým znakem, který se objevuje i z boku lavic. V bocích hlavní lodi jsou kaple odděleny půlkruhovým obloukem a zaklenuty valenou klenbou s hřebínkovými žebry a drobným svorníkem pocházejícím z přestavby v 16. století. Obě kaple jsou osvětleny jedním obdélným oknem, které je zaklenuto do oblouku. Nad jižní kaplí je zvonice.

Půdorys, Chřešťovice

Zařízení pochází již ze třetí čtvrti 18. století. Patří mezi ně hlavní oltář, oltář Panny Marie v presbytáři, dva protější boční oltáře sv. Jana Nepomuckého a sv. Floriána, kazatelna s figurálními reliéfy, na hlavním oltáři sochy sv. Petra a Pavla ze 17. století, kamenný figurální náhrobník z roku 1613 (na jižní straně presbytáře).

Loď kostela

Kostel je obestavěn nepoužívaným hřbitovem, na který navazuje na západě hřbitov používaný, který je ohraničený ohradní zdí se vstupní brankou z jihu. Starý hřbitov je ohraničen zdí (na straně severní, východní a jižní), která navazuje na novější ohradní zeď nového používaného hřbitova. Z jihu je vstupní brána se širokým půlkruhovým otvorem. Před jižní zdí se nachází márnice obdélného tvaru, jejíž severní střena tvoří hranici hřbitova, ale nevztahuje se na ni památková ochrana. Nový hřbitov je zpřístupněn také vedlejší brankou v novější ohradní zdi, která je umístěna mezi dvěma pilíři.

Pohled ze západu na dřevěnou zvonici ze 17. století, vstupní portál kostela, schody na zvonici

V Chřešťovicích se během staletí vystřídalo mnoho panských rodů, jedním z nich byl vladycký rod Kaleniců. Chřešťovickou rodovou větev založil Bohuslav z Kalenic, královský úředník při zemských deskách, který se často zdržoval i v Praze, kde vlastnil dům ve Spálené ulici. Jeho domovem bylo chřešťovické panství a žil na chřešťovické tvrzi. Kolem roku 1570 nechal přestavět kostel sv. Jana Křtitele. Z tohoto období je gotické klenutí žeber v presbytáři i svorník. Jeho syn Oldřich musel otci slíbit, že dokončí přestavbu kostela. Oldřich zastával úřad nejvyššího lovčího ve službách Petra Voka z Rožmberka, a býval častým hostem na třeboňském zámku, a svým důvtipem bavil vybranou šlechtickou společnost. Po boku Petra Voka se účastnil válečného tažení do Uher proti Turkům. Při pohřbu Petra Voka byl poctěn tím, že vedl jeho slavnostně oděného koně. Oldřichova dcera Markéta je pohřbena v kostele, a její náhrobek z červeného mramoru i jeho nápis na něm je jeden z nejlépe dochovaných. V kostele jsou dvě další hrobky, zřejmě také Kaleniců.

• 
  Interiér presbytáře
• 
  Západní průčelí kostela
• 
  Severní průčelí
• 
  Interiér kostela a presbytář