Kostel svatého Jakuba Většího (Poniklá)

Kostel svatého Jakuba Většího je římskokatolický, orientovaný farní kostel v Poniklé. Je chráněn jako kulturní památka.[1] Patří k nejstarším kostelům západních Krkonoš.

Kostel svatého Jakuba Většího
Kostel svatého Jakuba Většího
Místo
StátČesko Česko
KrajLiberecký
ObecPoniklá
Souřadnice50°39′41,13″ s. š., 15°27′49,94″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Diecézekrálovéhradecká
Vikariátjilemnický
FarnostPoniklá
Statusfarní kostel
Užívánípravidelné
Architektonický popis
Stavební slohbaroko
Výstavba1682
Další informace
Kód památky14280/6-2736 (PkMISSezObrWD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Původní dřevěný kostel zasvěcený svatému Mikuláši je zmiňován jako farní roku 1384. Kostel sv. Jakuba byl vystavěn na jeho místě roku 1682. Původně neměl věž a zvony byly umístěn v opodál stojící roubené zvonici. Věž byla k západnímu průčelí přistavěna roku 1804. Do roku 1907 byl kostel obklopen hřbitovem.

Architektura

Jednolodní raně barokní stavba obdélníkového tvaru. Věž v západním průčelí je hranolová. Presbytář je pětiboký, obdélná sakristie je na severní straně. Loď, presbytář i sakristie jsou sklenuty valenou klenbou s výsečemi na pásech, které vybíhající z polopilířů.

Interiér

Zařízení je převážně neoklasicistní z 19. století, interiér vymaloval roku 1894 malíř Ludvík Nejedlý z Nového Bydžova.

Zvony

Ve věži se v současnosti nachází tři zvony.

Zvon Maria, važí 490 kg. a byl odlit v roce 1986 rodinou Manouškovou

Zvon z roku 1555, váží 380 kg. a byl odlit Mistrem Petrem

Zvon Jakub, váží 150 kg. a byl odlit v roce 1982 rodinou Manouškovou

Bohoslužby

Pravidelné bohoslužby se konají v neděli v 10.30 a ve středu v 18.00.

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-07-10]. Identifikátor záznamu 124624 : kostel sv. Jakuba. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.