Kostel svatého Jakuba Většího (Lhenice)

Původní stavba vznikla z podnětu cisterciáků, po roce 1560 však došlo k výrazné přestavbě, kdy byl kostel včetně věže poškozen bleskem a následným požárem. Další stavební úpravy musely být provedeny z důvodu nedostačující kapacity. Došlo k nim ve 30. letech 18. století v barokním stylu a obnášely prodloužení lodi a zhotovení lunetové valené klenby nad presbytářem. Věž se dočkala úprav až v roce 1783, kdy došlo k jejímu zvýšení a konstrukci nového jehlancového krovu. Roku 1833 nahradily prejzovou střešní krytinu tašky (na střeše kostela) a plech (střecha věže). Roku 1904 došlo k prodloužení presbytáře, stavbě nové sakristie a oratoře.[2]

Výbava kostela je převážně barokní a pochází z 18. století. Zvláštností je barokní křtitelnice mušlovitého tvaru nesená postavou andílka. Nejstarší dochovanou památkou je kalich z roku 1530.[2]

V lodi jsou uloženy ostatky pěti farářů, jejichž jména nejsou známá. Pod presbytářem se nachází klenutá hrobka, v níž odpočívá zlatokorunský kněz Karel Dicent.[2]

Na kůru bývaly umístěny patrně barokní varhany vzniklé před rokem 1763. Šlo o malý jednomanuálový stroj s mechanickou trakturou a zásuvkovou vzdušnicí, pocházely patrně od Fridricha Semráda ze Sedlce.[3] V roce 1877 je nahradil stroj pražského varhanáře Karla Vocelky.[4] V současnosti zaujímají jeho místo dvoumanuálové varhany s 24 rejstříky od společnosti Organa Kutná Hora, které byly instalovány roku 1953.[3][4] Traduje se, že když se konala sbírka na jejich výstavbu, vybrala se částka, která by stačila na varhany dvoje.[4]

Od roku 2013 začal varhany vykazovat sníženou spolehlivost (prasklý měch aj. závady) a bylo rozhodnuto přistoupit k rekonstrukci rozplánované do 3 let za celkovou částku 498 tisíc Kč. Na podporu byla vyhlášena veřejná sbírka, a na realizaci první fáze oprav v roce 2015 přispělo zastupitelstvo částkou 50 tisíc Kč z obecní pokladny.[4]