Kostel svatého Bartoloměje (Rejštejn)

Jednolodní stavba původně gotického kostela je z 2. poloviny 14. století nebo z 1. poloviny 15. století. Stáří lze určit dle typu krovu presbytáře a části krovu sakristie.

Poprvé byl písemně doložen v roce 1570. Další stavební vývoj je nejasný. Klenba presbytáře je však sklenuta křížovou klenbou, z exteriéru je presbytář podpírán opěráky. Zdobený vítězný oblouk je patrně až z 1. poloviny 17. století. Nelze přesně určit, zda dochovaný plánek kostela z roku 1721 zachycuje původní nebo již novější stavební vývoj. Loď je však na plánku stejně široká jako presbytář a je tedy pravděpodobnější, že dnešní loď nahradila zcela loď starší, zachycenou na plánku, neboť dnešní presbytář je užší a nižší než současná loď. Další podstatné úpravy se uskutečnily v roce 1792, jsou zachovány o tom písemné doklady. Hranolová barokní věž má cibulovou báň a je zakončena osmibokou oplechovanou lucernou. V 18. století byly upraven venkovní schodiště s přístavkem, sakristie, jednoduchý vstupní portál zakončený půlkruhovým tympanonem a okna. Mezi lety 1963-1976 byla vyměněna střešní krytina a některé výplně oken a dveří, opraveny fasády a odstraněn hodinový ciferník.

Při poslední opravě v letech 1993-1995 bylo odkryto zajímavé malované členění fasád, vyměněna krytina, částečně opraveny krovy, vnější a vnitřní omítky.

Rejštejn, pohled na kostel

Ohradní zeď hřbitova s bránou, brankou a schodištěm pochází pravděpodobně z 18. století. Kamenná zeď má opěrnou funkci, dosahuje výšky 4 m (na severu), na dalších stranách je o polovinu nižší. Z vnější strany jsou na několika místech přisazeny opěrné kamenné pilířky.

Hlavní brána se vstupem na hřbitov je ohraničena čtyřbokými pilíři, dvoukřídlá vrata z kovových tyčí mají na horním konci ostny.

K hlavní bráně vede kamenné schodiště. Uprostřed jižní zdi je menší branka.[2]

Hřbitovní márnice je asi z poloviny 19. století.

Část zařízení je pravděpodobně ze 16. století.

V kostele jsou tři barokní oltáře. Hlavní oltář má rokokový nástavec s obrazem sv. Bartoloměje z pozdější doby, dva vedlejší oltáře mají bohatě řezané akantové nástavce pravděpodobně z první poloviny 18. století. V kostele je zachován vzácný gotický zvon ze 14. století, dva nové zvony daroval kostelu rejštejnský rodák z Bavorska v roce 1994.

Vzácná soška Madony z 15. století byla v 50. letech 20. století z kostela odcizena.  

Jednomanuálové varhany s pedálem z počátku 20. století jsou dílem varhanáře Josef Matyáše Wunsche ze Sušice.[3]

V Rejštejně jako farář působil Jakub Klostermann, nejmladší bratr spisovatele Karla Klostermanna a proto fara bývala místem častých setkání široké rodiny Klostermannovy.[4]

Je pochován na rejštejnském hřbitově (+1901) se svou matkou Charlotou Klostermannovou (+1903, rozená Hauerová, pocházela ze slavného sklářského rodu Abelů).[5]