Kostel svatého Štěpána Krále (Rudiny)
Kostel svatého Štěpána Krále je římskokatolický kostel v Žilině na Slovensku, postavený v pozdněrománském slohu. Jde o nejstarší architektonickou památku na území města a podle pověsti dal tento kostel postavit první uherský král sv. Štěpán na památku bitvy, kterou měl vybojovat s vojsky polského krále Boleslava Chrabrého někdy na počátku 11. století (uvádějí se roky 1018 i 1025). Původně sloužil kostel jako bohoslužebné místo pro několik okolních osad. Dnes je součástí žilinské městské části Dolní Rudiny. Kostel je ohrazen kamennou zdí se vstupní branou a kruhovou baštou z poloviny 16. století.
Kostel svatého Štěpána Krále (Rudiny) | |
---|---|
Opevněný kostel sv. Štěpána Krále v městské části Dolní Rudiny | |
Místo | |
Stát | Slovensko |
Kraj | Žilinský |
Okres | Žilina |
Obec | Žilina |
Souřadnice | 49°12′57,77″ s. š., 18°43′37,24″ v. d. |
Kostel svatého Štěpána Krále (Rudiny) | |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | Západní |
Diecéze | Žilinská |
Děkanát | Žilina |
Farnost | Žilina-Závodie |
Status | farní kostel |
Užívání | pravidelné |
Architektonický popis | |
Typ stavby | románský |
Výstavba | 13. století |
Specifikace | |
Stavební materiál | kámen |
Další informace | |
Oficiální web | http://zavodie.fara.sk/ |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dějiny
Kostel se poprvé vzpomíná v roce 1429 v Žilinské knize. Podle archeologických výzkumů (v roce 1995 a 2000) byl kostel postaven počátkem 13. století a v jeho okolí se nacházelo šest nebo sedm středověkých osad, známých jako terra de Selinan.
V roce 1762 změnila vzhled kostela rozsáhlá barokní přestavba, která přemístila původní vstup z jižní strany na západní, strop byl nahrazen klenbami a malé románské okna byla zazděny a nahradily je velké, barokní.
Unikátní jsou také malby apoštolů v interiéru, datované přibližně do roku 1260, podobné těm, jaké můžeme najít v rukopisech ze 12. století. Mladší malby představují uherské krále, sv. Ladislava, sv. Imricha, sv. Štěpána a sv. Alžbětu. Při výzkumech bylo objeveno i 15 kostrových hrobů ze 17.–18. století.
V areálu kostela se nachází i Kaple Božího Těla z konce 14. a počátku 15. století, která sloužila jako kostnice. V jejím okolí a interiéru se našlo až 80 kostrových hrobů datovaných od 12. do konce 19. století (nejmladší mince je z roku 1899). V nich se našlo několik mincí, dva železné srpy, hlavice rychtářské hole a bronzový prsten s nápisem IOACIVE z přibližně 12.–13. století. Nápis může být zkratkou latinského Ioannes cives (občan Ján).
Kostelík i areál jsou v poměrně dobrém stavu. Jsou přístupné během bohoslužeb a kulturních akcí, nebo na objednávku. V noci je osvětlený.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kostol svätého Štefana Kráľa (Rudiny) na slovenské Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Štěpána Krále na Wikimedia Commons
- Leták Turistické informační kanceláře města Žilina, p. o.[nedostupný zdroj]
- Fotografie na zilina-gallery.sk
- Kostel na portálu www.apsida.sk
- Na portálu za.mesto.sk Archivováno 18. 12. 2009 na Wayback Machine
- Portál fary s historií a obrazy kostela