Kostel Proměnění Páně a svatého Mikuláše

Kostel Proměnění Páně a svatého Mikuláše je dřevěná řeckokatolická stavba z 18. století nacházející na východně města Nová Paka ve svahu Husova kopce. Do Nové Paky byl přenesen z obce Obava nedaleko Mukačeva na Podkarpatské Rusi. Do Obavy se dostal v roce 1788 ze slovenské obce Smrečany.[1] Původně byl zasvěcený Zesnutí Přesvaté Bohorodice.[2]

Kostel Proměnění Páně a svatého Mikuláše
Místo
Stát	Česko Česko
Kraj	Královéhradecký
Okres	Jičín
Obec	Nová Paka
Souřadnice	50°29′41,45″ s. š., 15°31′27,29″ v. d.
Kostel Proměnění Páně a svatého Mikuláše Poloha kostela na mapě České republiky
Základní informace
Církev	řeckokatolická
Provincie	česká
Užívání	soukromý
Architektonický popis
Stavební sloh	baroko
Typ stavby	kostel
Výstavba	18. století
Specifikace
Stavební materiál	dřevo
Další informace
Kód památky	31565/6-1284 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Před zkázou ho v Obavě zachránil novopacký továrník Otto Kretschmer, který ho nechal v roce 1930 rozebrat a převézt na svůj pozemek na západním svahu Husova kopce v Nové Pace, kde vlastnil letohrádek. Zde kostel po řádné konzervaci znovu nechal postavit. Kostel je roubený ze silných dubových trámů, které k sobě těsně přiléhají až k temeni střechy. Střecha je stupňovitá, pokrytá šindelem. Střecha přečnívá a vytváří ze tří stran podsíň lemovanou sloupy. Vpředu nad vchodem a kruchtou je čtyřboká barokní věž zakončena osmihrannou bání se zasklenou lucernou a dvojitým křížem. Střechy nad lodí a kněžištěm jsou zakončeny menšími cibulovými báněmi. Do kostela se vchází pod kruchtou jednodílnými dveřmi, za kterými je část určena pro ženy, odtud lze stoupat na kruchtu a dále do věže.[3] Podélná okna jsou malá a podlaha je z dubových špalíčků. Prostor mezi třemi vchody do kněžiště je vyplněn ikonickými obrazy světců, které opravil Karel Medlík, žák Václava Kretschmera. V presbyteriu je umístěn svatostánek, který měl sloužit k uschování uren majitelova rodu. V interiéru byly umístěny pozdně gotické sochy světců, plastiky Piety a Madony ze 16. století a bohatě zdobený oltář zhotovený koncem 17. století, dále ikonostas z roku 1812.[4][1]

Po roce 1948 byl kostel zestátněn. Před likvidací ho zachránila až restituce po roce 1989, kdy byl kostel vrácen potomkům majitele. V interiéru se zachovala pouze původní měděná křtitelnice. Kostel byl po roce 1989 znovu vysvěcen a je propůjčován řeckokatolické i římskokatolické církvi. Kostel je na seznamu kulturních nemovitých památek od 3. května 1958.