Kostel Nejsvětějšího srdce Páně (Stříbrná)

Stavbě novogotického kostela předcházelo založení spolku k jeho postavení. Spolek pro postavení kostela byl založen 21. července 1901 a na konto spolku docházely peněžité dary, prvních 20 korun prý věnoval chudý dřevorubec ze Stříbrné. Základní kámen byl slavnostně položen 31. října 1908 za přítomnosti světícího biskupa Václava Frinda. Kostel zasvěcený Nejsvětějšímu srdci Ježíšovu byl postaven kraslickým stavitelem Augustem Hochbergem (1870–1943) v moderním novogotickém slohu. Slavnostní vysvěcení kostela provedl dne 15. října 1910 arcibiskup pražský kardinál Lev Skrbenský. Patronát nad kostelem převzal hrabě Ervín Nostic z Jindřichovic. Naproti kostelu byla roku 1912 postavena fara, 1. května 1912 byla Stříbrná povýšena na farnost.[1][2] Roku 1973 došlo k první velké opravě fasády kostela a fary, roku 1994 byla provedena výměna střešní krytiny. V dalších letech byla provedena oprava věžních hodin.[3] Budova bývalé fara prošla roku 2009 rozsáhlou vnitřní rekonstrukcí a slouží jako charitní rekreační centrum.[4]

Jednolodní kostel na obdélném půdorysu uzavírá kvadratický presbytář s křížovou klenbou. Při jeho jižní straně se nachází sakristie. Kostel měl až do roku 1994 původní břidlicovou střechu. Kostelní věž přistavěná k průčelí je vysoká 44 metrů. Přízemí věže je čtvercové, vrchní část je opatřena polygonálními okny. Věž je zakončena štíhlou jehlancovou střechou. Tělo lodi je prolomeno vždy čtyřmi vysokými okny s lomeným obloukem ve vrcholu, obdobná menší okna jsou v presbytáři. Loď je od presbytáře oddělena gotizujícím triumfálním obloukem. Je plochostropá s dřevěnou kazetovou výzdobou, kruchta je nesena celkem čtyřmi pilíři. Interiér lodi je zdoben ornamenty v pásech. Fara využívá gotizujících oken v průčelí a románského obloučkového vlysu.[2]

Veškeré vnitřní vybavení kostela respektovalo novogotický sloh stavby. Hlavní oltář se sochami Nejsvětějšího srdce Páně, sv. Jakuba Většího a sv. Vojtěcha vytvořil tyrolský řezbář Konrád Martiner. Je rovněž tvůrcem kazatelny, dalšího mobiliáře včetně soch světců a bočních oltářů sv. Josefa na epištolní straně a Nanebevzetí Panny Marie na evangelní straně. Boční oltáře však byly instalovány dodatečně až roku 1929. Kostel je vybaven zajímavou reliéfní křížovou cestou v dřevěné gotické architektuře s fiálami.[2]

Ve věži byly původně tři zvony, ty však byly v průběhu první světové války zrekvírovány. V roce 1924 byly z dobrovolné sbírky pořízeny dva nové zvony. Podruhé přišel kostel o své zvony za druhé světové války v roce 1942.[1]