Kostel Nejsvětější Trojice (Havlíčkův Brod)
Kostel Nejsvětější Trojice v Havlíčkově Brodě stojí poblíž centra města na kraji městského parku Budoucnost v ulici U Trojice. Je chráněn od roku 1963 jako kulturní památka České republiky. Spolu s kostelem je chráněna i kaple svatého Kříže v jeho sousedství, známá i pod (v českých zemích netypickým) názvem kaple svatého Grálu.[1]
Kostel Nejsvětější Trojice | |
---|---|
Kostel Nejsvětější Trojice | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Vysočina |
Obec | Havlíčkův Brod |
Souřadnice | 49°36′34,84″ s. š., 15°34′53,03″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Diecéze | královéhradecká |
Vikariát | havlíčkobrodský |
Farnost | Havlíčkův Brod |
Další informace | |
Kód památky | 21845/6-6 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie a popis
Kostel vznikl na místě kaple ze 17. století. Podle pověsti tu kdysi u zázračné studánky se třemi prameny vyrostl na svátek sv. Trojice tulipán se třemi květy, voda ze studánky uzdravila slepou mlynářku a místo se pak stalo vyhlášeným poutním místem se zázračnou vodou. Pramen byl v roce 1716 ohrazen a v letech 1719–1720 se pak místní děkan Jan Křtitel Seidl zasloužil o založení kostela, jehož stavba byla dokončena v roce 1734.[2]
Ze statických důvodů došlo v roce 1761 k rozšíření kostela o dvě boční křídla. Byla také postavena i jihovýchodně pod kostelem stojící trojboká kaple. Kostel i kaple upraveny a znovu vysvěceny v roce 1887.
Půdorys obou staveb je netypický: kostel tvoří šestiboká centrální loď s přilehlými bočními křídly, půdorys kaple je trojúhelníkový. Štuková omítka kostela je světle okrová s cihlově červenými prvky, omítka kaple má přírodní barvu.
Reference
- Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-02-18]. Identifikátor záznamu 132764 : Kostel Nejsvětější Trojice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
- POCHE, Emanuel (red.). Umělecké památky Čech 1. Praha: Academia, 1977. S. 368.