Kostel Nejsvětější Trojice (Habrovany)
Římskokatolický filiální kostel Nejsvětější Trojice v Habrovanech patří do farnosti Královopolské Vážany. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Kostel Nejsvětější Trojice | |
---|---|
Kostel Nejsvětější Trojice v roce 2007 | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Jihomoravský |
Okres | Vyškov |
Obec | Habrovany |
Souřadnice | 49°13′44,4″ s. š., 16°52′32,1″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | moravská |
Diecéze | brněnská |
Děkanát | Slavkov |
Farnost | Královopolské Vážany |
Status | filiální kostel |
Architektonický popis | |
Výstavba | 1523 |
Specifikace | |
Umístění oltáře | východ |
Stavební materiál | zděný |
Další informace | |
Kód památky | 22856/7-3628 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel sám začal stavět okolo roku 1523 tehdejší majitel Habrovan, Jan Dubčanský ze Zdenína, který patrně sám coby utrakvista kázal v Habrovanech a okolních obcích. Kolem roku 1600 odkázala Kateřina Alžběta Zoubkovna ze Zdětína na Zdounkách habrovanské panství jezuitům.
Kostel byl v roce 1730 rozšířen a opatřen klenbou a v letech 1748 – 1749 byla postavena místo dřevěné zvonice řádná věž. V průběhu dalších let byl kostel postupně upravován. Byl vystavěn dřevěný kůr, pořízeny nové varhany, zvony a vazba. Kostel byl vybaven sochami. Podle návrhu stavitele Václava Petruzziho byla vystavěna řádná věž, do které přibyl další zvon, ulitý k poctě sv. Trojice. V přilehlé kostelní zdi jsou k vidění zazděné náhrobky ze zrušeného hřbitova, který se nacházel právě kolem kostela. V jeho blízkosti se také nachází památná lípa Márinka.
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Nejsvětější Trojice na Wikimedia Commons
Reference
- Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-07-14]. Identifikátor záznamu 133832 : Kostel Nejsvětější Trojice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
Literatura
- SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska (A–I). Praha: Academia, 1994. 655 s. ISBN 80-200-0474-2. S. 463.