Kostel Nanebevstoupení Páně (Borotín)

Věž kostela je dominantou viditelnou z daleka.

Informační deska s historií kostela

Kostel Nanebevstoupení Páně v Borotíně byl vystavěn ve 14. století pány z Borotína, pravděpodobně Vítkem z Borotína v roce 1356.[2] Původně byl kostelem filiálním a spadal pod farní kostel Narození Panny Marie v Novém Kostelci.[3] Kostel byl nejprve zasvěcen sv. Máří Magdaleně, ale později byl přesvěcen.[2]

Na žádost majitele panství Mikuláše z Borotína byl roku 1386 byl od novokostelecké fary oddělen a povýšen na farní a listinou z 19. března 1386 pražský arcibiskup Jan z Jenštejna povolil zřízení farnosti.[3]

Po bitvě na Bílé hoře připadl borotínský kostel kvůli nedostatku farářů pod jistebnickou faru.[3] Až v roce 1724 byla borotínská farnost obnovena a přifařen k ní byl i filiální kostel v Novém Kostelci.[3]

Zápisy matrik svědčí o tom, že se v kostele často pohřbívalo, včetně majitelů borotínského panství.[2] Roku 1792 prošel kostel přestavbou.[4] V roce 1863 utrpěl kostel velkým požárem, zůstal zde jen klenutý presbytář s hlavním oltářem a sakristie.[2] Novostavbu kostelní lodi po požáru provedl Karel Bach.[4]

V kostele se vícekrát měnily varhany a zvony. Roku 1882 zde byly instalovány varhany, které přezkušoval hudební skladatel Josef Bohuslav Foerster; jsou zde dodnes.[4] Mezi lety 1900 a 1916 prošel kostel dalšími opravami.[4] Od roku 1929 je v kostele elektrické osvětlení.[4] V letech 1943 až 1944 proběhly další rozsáhlé opravy vnitřku kostela.[4]

Kolem kostela se nachází hřbitov s ohradní zdí a márnicí.[1] Z původní stavby se zachoval gotický presbytář vystavěný na půdorysu z pěti stran pravidelného osmiúhelníku a z jedné strany obdélníkového klenebního pole, vysoký je 6,55 m.[2][5] Klenba je opatřena žebry, která jsou zakončena kuželovitě, za oltářem jsou oblé patky.[2][5] Presbytář má 3 okna s gotickými kružbami.[2][5] Vítězný oblouk je klenutý do špice, vysoký 5,5 m.[5] Do sakristie vede gotický vchod klenutý do špice a na hranách šikmo sříznutý, vysoký 1,85 m.[5] V levé zdi se nachází gotický portál vysoký 2,45 m a široký 1,78 m, na hranách šikmo sříznutý a sklenutý do špice.[5] Obrazy na oltáři maloval Bedřich Kamarýt.[2] Gotická věž dostala barokní báň, která byla po požáru v roce 1863 nahrazena jehlanem.[4]

V kostele jsou náhrobky rodu Malovců, je zde pohřben Jan Malovec z Pacova († 1488).