Kostel Církve československé husitské (Blansko)

Kostel svaté Paraskivy na svém původním místě v Nižném Selisku

Stavba kostela byla započata v roce 1601. Z důvodu vypuknutí epidemie moru a vymření obyvatel Nižního Seliště byl chrám dostavěn o čtyřicet let později. Jeho architektem a stavitelem byl venkovský tesař.[2] Při stavbě kostela v Blansku byl objeven nápis ve staroslověnštině, který byl přeložen jako: zbudováno 29. července 1641[3] (29. července je pravoslavným svátkem svaté Paraskivy, které byl i zasvěcen). Po cca dvanácti letech převzala správu kostela řecko-katolická církev. Ta jej užívala až do roku 1922[4], kdy byl v obci vybudován kostel zděný. Od té doby byl kostel svaté Paraskivy nevyužíván a chátral.

Po vzniku Československé republiky rozhodl Státní památkový úřad o přesunutí několika vybraných starých a opuštěných kostelů na území dnešní České republiky. Původně se uvažovalo o sestavení kostela na nově zbudovaném brněnském výstavišti v rámci Výstavy soudobé kultury. Kulturní rada Státního památkového úřadu však nakonec rozhodla, že jeho umístění na výstavišti by po ukončení výstavy nebylo vhodné. Kostel byl tedy nabídnut pro jeho zbudování v Blansku církvi československé, která jej v roce 1935 přijala.

Zástupci rady starších z Blanska odjeli ještě týž rok do Nižného Seliště vyjednat převoz do Blanska. Zde společně se zástupci církve a stavebním mistrem Michalem Salejčukem dojednali přeměření stavby, očíslování všech jejích částí, rozebrání kostela a převoz. V následujícím roce byla v Blansku na místě určeném pro kostel postavena kamenná podezdívka, kterou původně kostel na Podkarpatské Rusi neměl, a v září se začalo s převozem. Kostel byl rozebrán a postupně na koňských povozech převezen do dvacet kilometrů vzdáleného Chustu na rumunských hranicích a odtud po železnici převezen na třinácti vagonech do Blanska. Samotný kostel byl místním knězem vyčíslen na 6 tisíc Kč.[4] Celkové náklady na přesun kostela, do níž však nebyly započítány vnitřní úpravy a konservace starého zařízení, byly odhadovány na 87 tisíc Kč.[5] Celková částka se pak finálně vyšplhala na výši 89 tisíc Kč.[4] Na přesun kostela přispělo subvencí Ministerstvo školství a národní osvěty.[6]

Kostel je od původních rozměrů větší, protože byl příliš těsný a nízký. Výška se vyřešila výstavbou kamenné podezdívky a jeho délka pak prodloužením lodi.[5] Slavnostní vysvěcení vykonal 23. května 1937 olomoucký biskup ThDr. Rostislav Stejskal[7].

Dne 10. října 1964 byl prohlášen kulturní památkou a bylo mu přiřazeno číslo 41874/7-348.[8]

Kostel prošel první opravou v poválečných letech, kdy byl poškozen po sovětských náletech. V letech 2001 až 2014 procházel opravami. Vyměněno bylo celkové venkovní opláštění, restaurovaly se ikony apod. V roce 2013 obdržel kostel tři nové zvony a v roce následujícím zde byly instalovány nové elektronické varhany.

Detail věže kostela

Jedná se o stavbu obdélníkového půdorysu, která je umístěna na kamenné podezdívce (o tu byl kostel doplněn teprve při znovupostavení v Blansku). V přední části stavby nad vchodem v dvouetážovém loubí se nachází čtyřboká věž o výšce 28 metrů. Na vrcholu věže je umístěn kříž se symbolem slunce a měsíce. V každém rohu věže jsou další čtyři menší věžičky. Nad zaklenutým vchodem je na trámu uveden nápis v církevněslovanském jazyce: Robjach 1641 mesjaca jula 29, tedy zhotoven 29. července 1641[9]. Samotné dveře jsou pobity kováním, na ostění kolem nich jsou vyvedeny ryté spirály a růžice.

Loď kostela je klenutá, střecha valbová pokrytá dřevěnými klínci, boční lodě pak střechou pultovou. Dva stupně oddělují od hlavní lodě presbytář. Oltář, který byl v kostele původně, se nedochoval.

V interiéru kostela je umístěna část dochované pravoslavné výzdoby.[2]

• 
  Kostel krátce po dokončení znovupostavení v Blansku
• 
  Hlavní vstup do kostela
• 
  Nápis ve staroslověnštině nad vchodem do kostela
• 
  Boční vchod do kostela, který byl dostavěn až po přestěhování do Blanska
• 
  Interiér kostela