Kostel Božského srdce Páně (Hradec Králové)
Kostel Božského srdce Páně se nachází v Hradci Králové na Náměstí 28. října a se svou 46 metrů vysokou věží je dominantou nejen Dukelské třídy, ale také celého Pražského Předměstí. Byl postaven jako památník padlým vojínům v 1. světové válce a z velké části byl financován z veřejné sbírky. Základní kámen byl položen 28. 9. 1928 a hrubá stavba byla dokončena v srpnu 1932. K samotnému vysvěcení a dovybavení kostela došlo až 28. 9. 1938.
Kostel Božského srdce Páně v Hradci Králové | |
---|---|
kostel Božského srdce Páně | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Královéhradecký kraj |
Obec | Hradec Králové |
Souřadnice | 50°12′47,18″ s. š., 15°48′54,37″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Diecéze | královéhradecká |
Vikariát | Hradec Králové |
Farnost | Pražské Předměstí |
Datum posvěcení | 28. 9. 1938 |
Architektonický popis | |
Architekt | Bohumil Sláma |
Stavební sloh | funkcionalismus |
Výstavba | 28. 9. 1928–srpen 1932 |
Specifikace | |
Výška | 45,4 metrů |
Umístění oltáře | na osu |
Stavební materiál | železobeton |
Další informace | |
Ulice | Náměstí 28. října |
Oficiální web | http://www.farnosthkpp.cz/ |
Kód památky | 25457/6-4535 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Pražské Předměstí bylo v letech 1850-1889 součástí Kuklen[1], poté samostatnou obcí a více než polovina obyvatel se hlásila ke katolické víře, ve svém městě ale neměli vlastní kostel. Ten zůstal totiž v Kuklenách. Roku 1921 tak začala sbírka. Nynější vzhled kostela nebyl prvním návrhem, původně se počítalo se stavbou malé kaple s kopulí na jiném pozemku, a později s realizací historizujícího návrhu architekta Schneidera. Proti němu se však ohradila farnost v Hradci Králové a vybrán byl návrh architekta Bohumila Slámy.
Slavnostní položení základního kamene v září 1928 se stalo součástí oslav 10. výročí založení Československé republiky. V předvečer sv. Václava promluvil P. Domes o svatém Václavovi v kostele Panny Marie, poté se velkolepý průvod v čele s dr. Reylem odebral okolo sochy světce do katedrály sv. Ducha, kde byla vykonána pobožnost.
V den sv. Václava přistoupily katolické spolky ke svatému přijímání. O 9. hodině v přeplněné katedrále celebroval pontifikální mši prelát dr. Reyl, po jejímž ukončení procházel velký průvod z katedrály až na staveniště nového chrámu. V jeho čele jelo 32 jezdců z prvního jízdního odboru Orla čs. Následovala četa Orla, žactvo škol, družičky, základní kámen na květinami vyzdobeném voze, taženém 2 páry vraníků, dále kráčela deputace katolických legionářů v čele s kapitánem ruských legií poslancem Hintermüllerem. Dále duchovenstvo s katedrální kapitulou, zástupci místních státních a vojenských deputací, katolické spolky s prapory a nepřehledná řada věřících. Obřad svěcení vykonal sám biskup K. Kašpar, na který odpoledne v Adalbertinu navázala slavnostní schůze.
Kostel měl být slavnostně vysvěcen 28. září 1929 k tisíciletému výročí smrti sv. Václava, což se však nestalo. Překážkou se staly jednak finanční potíže a následně větrná smršť 4. července 1929, která strhla lešení a s ním i velkou část s kostrou, jež byla připravena k betonování. 23. listopadu 1930 byly vysvěceny zvony kostela a teprve 14. srpna 1932 byla stavba dokončena a vysvěcena.
Současnost
Nedávno prošlo Náměstí 28. října rekonstrukcí, byly odstraněny vysoké topoly a vyniklo tak průčelí stavby, které se mohlo stát dominantou Dukelské třídy, bylo instalováno i nové nasvětlení. V kostele se konají bohoslužby každý den v týdnu (v neděli, v pátek a v sobotu 2x, ostatní dny jednou). V současnosti je jedním z mála kostelů v Hradci Králové, který je celodenně otevřen veřejnosti a poskytuje věřícím duchovní zázemí.
Bohumil Sláma
Autor návrhu kostela Božského srdce Páně nejprve vystudoval pražskou vysokou školu technickou a poté strávil několik let na studijních cestách po celé Evropě. Stavitelskou koncesi získal v listopadu 1918. Své stavby navrhoval zpočátku ve stylu moderny a purismu, později funkcionalismu. Za svou kariéru získal řadu ocenění, mezi jeho vůbec nejúspěšnější realizace patří budova Českého rozhlasu v pražské Vinohradské ulici a městské krematorium v Nymburce, na kterém spolupracoval s architektem Bedřichem Feuersteinem.
Farnost
Královéhradecká diecéze byla založena roku 1664, dnes se dělí na 14 vikariátů a celkem 265 farností.Do farnosti na Pražském předměstí spadají kostely sv. Marka ve Stěžerách, sv. Petra a sv. Izidora v Plotišti nad Labem a kostel Božského srdce Páně na Pražském Předměstí. Farnost se každoročně zapojuje do Noci kostelů, pořádá varhanní koncerty a hodiny náboženství.
Zajímavost
V roce 1940 informovaly Lidové noviny o historii oltáře a jeho ceně. V roce 1866 měl egyptský král darovat císaři Františku Josefovi vzácný onyx, za který byl od italské vlády pořízen carrarský mramor pro oltář ve vojenském námořním kostele v Pule. Na oltáři měla hořická kamenická a sochařská škola pracovat 30 let a dokončen byl až po 1. světové válce. Byl proto darován kostelu Božského srdce páně a jeho cena měla být v té době 2 milióny Kč.[2]
Reference
- Ludvík Domečka a František Ladislav Sál, Královéhradecko, I. dílu 1. část. Místopis soudního okresu královéhradeckého, Hradec Králové 1928, str. 217
- Lidové noviny, 27.8.1940, s.5, Třicet let práce na oltáři
Literatura
- TOMÍŠKO, Č.; DOSKOČIL, H. Církevní památnosti, budovy a ústavy v Hradci Králové. 1937.
- Nový kostel Božského srdce Páně. 1932.
- MENEC, Z. (ed.) Hradec Králové: proměny architektury a rozvoj města 1881-1981. Hradec Králové, 1981.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Božského srdce Páně na Wikimedia Commons