Kosočtverečná soustava
Kosočtverečná, rombická, neboli ortorombická soustava je jedna ze sedmi krystalografických soustav. Možné prvky souměrnosti jsou: maximálně tři dvojnásobné osy souměrnosti (symbol 2), maximálně tři roviny souměrnosti (m), střed souměrnosti (1) a jejich kombinace (tři dvojnásobné osy + střed souměrnosti a jedna dvojnásobná osa + dvě roviny souměrnosti). Bravaisovy mřížky jsou zastoupené všechny čtyři: primitivní (P), bazicky centrovaná (C), prostorově centrovaná (I) a plošně centrovaná (F).
Kosočtverečná (rombická) soustava | |
---|---|
Metrika | a≠b≠c, α=β=γ=90° |
Bravaisovy mřížky | P, C, I, F |
Souměrnost | střed souměrnosti, tři dvojnásobné osy souměrnosti, tři roviny souměrnosti |
Bodové grupy | holoedrická mmm, hemiedrické mm2 a 222 |
Krystalové tvary | pedion, pinakoid, rombická dipyramida, rombická pyramida, rombická prizma, rombický disfenoid |
Portály: Chemie
|
Typy mřížek
- Primitivní mřížka
- Bazicky centrovaná mřížka
- Prostorově centrovaná mřížka
- Plošně centrovaná mřížka
Výběr souřadnicové soustavy
Logický je výběr souřadnicových os totožných s krystalografickými, nebo ležících v rovinách souměrnosti. Označování jednotlivých souřadnicových os se volí podle velikosti jednotlivých vektorů na nich, podle pravidla b > a > c.
Krystalové tvary
V jednotlivých grupách jsou možné další tvary:
- mmm - pinakoid, rombická prizma a rombická dipyramida
- mm2 - pedion, pinakoid, rombická prizma, rombická pyramida a dóma
- 222 - pinakoid, rombická prizma a rombický disfenoid
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rombická sústava na slovenské Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu kosočtverečná soustava na Wikimedia Commons
Krystalový tvar na webu mineralogie.sci.muni.cz (Václav Vávra, Zdeněk Losos; Ústav geologických věd, Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita, Brno)