Korunovace Panny Marie se čtyřmi svatými

Úplný název obrazu Korunovace Panny Marie se svatými Janem evangelistou, Augustinem, Hieronymem a Eligiem (Incoronazione della Vergine con i santi Giovanni Evangelista, Agostino, Girolamo ed Eligio) vychází z postav světců zachycených na obraze.

Kompozičně je dílo rozvrženo do dvou rovin - nebeské a pozemské. Na nebeské sféře se odehrává ústřední motiv díla - korunovace Panny Marie Bohem Otcem. Levou rukou klade na hlavu klanějící se Ježíšovy matky korunu, přičemž jí pravou rukou žehná. Scénu sleduje zástup cherubínů seřazených v půlkruhu nad oběma postavami a sbor andělů tančících v kruhu pod nimi. Postava anděla zobrazeného mezi Pannou Marií a Bohem a namalovaného za dopadajúcimi zlatými slunečními paprsky je důkazem umělcova mistrovstvi při zachycení prostorové hloubky.

Aktu korunovace jsou přítomni čtyři světci, přičemž přítomnost alespoň dvou z nich - svatého Jana Evangelisty a svatého Eligia - není náhodná. Svatý Eligius byl patronem zlatníků, kteří si dali obraz namalovat, a svatý Jan Evangelista byl mimo jiné ochráncem cechu obchodníků s hedvábím (Arte della Seta), do kterého patřilo několik řemeslných cechů včetně zlatníků. Oba světci spolu se svatým Augustinem a svatým Jeronýmem sledují nebeské představení na zemi, na pozadí otevřené krajiny tvořené skalisky a rozlehlým jezerem. Umělec v každé z postav zachytil její reakci na událost. Zatímco Jan a Jeroným pohledy upřenými k nebesům jsou na ní účastni, Augustin a Eligius si zřejmě ani neuvědomují co se kolem nich děje.

Dílo v sobě skrývá jistou symboliku. Především je to symbolika politická. Botticelli, velký příznivec rodu Medicejských, ve více svých dílech oslavil tuto florentskou vládnoucí dynastii. Rodový symbol - růže (osobní symbol Lorenza I. Medicejského) - rozhazují cherubíni po zlaté obloze. Druhou je symbolika religiózní - papeže jako nejvyššího představitele katolicismu symbolizuje tiára na hlavě Boha Otce. Obraz vznikl v pro Florencii těžkém období, kdy moc Medicejských upadala (po Lorenzově smrti († 1492) museli o dva roky nato, za vlády jeho syna Pierra, dokonce z města utéct) a tak růže a diadém měly symbolizovat touhu po nastolení pořádku a blahobytu a návrat k tradičním hodnotám života a křesťanství.

Obraz podstoupil koncem šedesátých let 20. století náročnou restauraci, která znamenala záchranu téměř zničeného díla. V průběhu let totiž z obrazu začala odpadávat barva a hrozilo, že zůstane pouze holý podklad. Náročným restaurátorským postupem se podařilo dílo zachránit. Úspěšnost procesu záchrany tohoto díla jakož i prezentace aplikovaných restauračních metod byly oceněny na umělecké výstavě ve Florencii v roce 1990.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Korunovácia Panny Márie so štyrmi svätými na slovenské Wikipedii.

• B. Deimlingová, Sandro Botticelli, Taschen / Nakladatelství Slovart, 2004, ISBN 80-7209-515-3
• B. Wadiová, Botticelli, Odeon, Praha, 1971

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Korunovace Panny Marie se čtyřmi svatými na Wikimedia Commons