Věnčitá tepna

Věnčité tepny (též koronární tepny) jsou tepny, které přivádí krev do srdeční svaloviny a vyživují ji. Jsou proto zcela zásadní pro srdeční činnost. Vyskytují se u většiny obratlovců, nejlépe jsou ovšem vyvinuty u příčnoústých paryb (žraloci a rejnoci), krokodýlů, ptáků a savců – včetně člověka. Naopak u většiny kostnatých ryb a u primitivních čtyřnožců není systém koronárních tepen téměř vůbec vyvinut.[1]

Tepna: Věnčité tepny
Věnčité tepny a jejich větve (červeně) v lidském srdci
Latinsky arteriae coronariae
Přítok vzestupná část aorty
Odvodná žíla věnčité žíly
MeSH A07.231.114.269

Anatomie člověka

Rozlišují se dvě věnčivé tepny, pravá tepna věnčitá (arteria coronaria dextra) a levá tepna věnčitá (arteria coronaria sinistra). Obě vychází z oblasti na samotném začátku aorty v oblasti těsně za poloměsíčitými chlopněmi. Následně se zanořují do srdeční svaloviny a vykazují vlnovitý průběh – to souvisí se značnými změnami objemu srdeční svaloviny.[2]

  • Pravá tepna věnčitá – zásobuje pravou předsíň, pravou komoru a levou předsíň[3]
  • Levá tepna věnčitá – zásobuje především levou předsíň, levou komoru a pravou komoru[3]

Obě věnčité tepny jsou přibližně stejně silné. Pravá věnčitá tepna se však výrazně více větví, což souvisí s nedostatkem kyslíku v dutině pravé komory (svalovina je zde tedy odkázána výhradně na věnčité tepny).[2]

Související onemocnění

Jednotlivé větve věnčitých tepen nemají dostatečně velké spojky s větvemi okolními (tzv. kolaterály).[2] Když se věnčitá tepna zúží, dochází k zhoršenému zásobení dané části srdeční svaloviny kyslíkem, a snadno dochází k patologickým stavům. Onemocnění se nazývá Ischemická choroba srdeční. Nejčastěji dochází k zužování tepen při tzv. ateroskleróze.

Projevem nedokrevnosti (tzv. ischemie) je pak bolest na hrudi - tj. angina pectoris. Pokud dojde k úplnému uzávěru některé z věnčitých tepen, pak může okrsek svaloviny zásobovaný touto tepnou začít odumírat a vzniká infarkt myokardu. Léčbou je buď zavedení stentu (t.j. jakési kovové výztuže) do zúženého místa pomocí tzv. katetru. Je zaváděn nejčastěji z tepny na zápěstí nebo z třísla - PCI prováděná intervenčním kardiologem.

Další možností je operace srdce - koronární by-pass - přemostění zúžených míst pomocí štěpů - nejčastěji prsních tepen nebo pomocí žil odebraných z dolních končetin. Operace je prováděna na pracovišti kardiochirurgie

Reference
  1. KARDONG, Kenneth V. Vertebrates: Comparative Anatomy, Function, Evolution. 5. vyd. [s.l.]: The McGraw−Hill Companies, 2009.
  2. ČIHÁK, Radomír. Anatomie 3. Praha: Grada, 2004.
  3. GRAAFF, Van De. Human Anatomy. 6. vyd. [s.l.]: The McGraw−Hill Companies, 2001.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.