Konstans II.

Konstans II. (7. listopadu 630 – 15. září 668 v Syrakusách) byl byzantský císař vládnoucí v letech 641 – 668. Jeho otcem byl císař Konstantin III., dědem zakladatel herakleiovské dynastie Herakleios.

Konstans II.
Narození	7. listopadu 630
	Konstantinopol
Úmrtí	15. září 668 (ve věku 37 let)
	Syrakusy
Potomci	Konstantin IV., Tiberius a Heraclius
Otec	Konstantin III.
Matka	Gregoria
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Konstans, za jehož vlády byl dovršen přechod mezi pozdní antikou a středověkem, byl jako panovník u obyvatel Konstantinopole dosti neoblíben, což zčásti vysvětluje, proč trávil tolik času na výpravách do Itálie či jiných krajů na západě. V oblasti náboženské politiky došlo za jeho panování ke konfliktu s papežstvím, vyvolaným císařským výnosem z roku 648, jímž se zakazovaly debaty o přirozenosti Kristově (viz monofyzitismus a ekthesis).

Za Konstanta, na počátku vlády ještě nezletilého, hrál východořímský senát naposledy významnou roli v politice, tato fáze však skončila, jakmile císař v 18 letech sám převzal vedení státních záležitostí. Ačkoli se Konstans zprvu energicky snažil ochránit hranice říše a osobně se účastnil vojenských tažení, dobyli Arabové v jeho době Arménii a Kypr. Také pověst o neporazitelnosti byzantského loďstva vzala tehdy za své, neboť Arabové dosáhli v námořní bitvě u Finike (655) jednoznačného vítězství. Po málo úspěšné výpravě proti Langobardům v Itálii se Konstans nakonec stáhl do Syrakus (které chtěl učinit hlavním městem říše) a zde byl roku 668 jedním komorníkem zavražděn. Jeho syn Konstantin přeložil císařskou rezidenci zpátky k Bosporu.

Je sporné, zda právě do Konstantovy doby spadá vytvoření nové správní struktury - systému tzv. themat. Jisté naopak je, že kolem poloviny 7. století nastal dosud nejhlubší propad autority říše v zahraničněpolitickém smyslu a sám císař na tom nebyl vzhledem ke svým vojenským neúspěchům zcela bez viny. Stabilizace poměrů se tak stala hlavním úkolem Konstantových nástupců.