Kongres Spojených států amerických
Federální Kongres Spojených států amerických je nejvyšší zákonodárný orgán Spojených států amerických. Vytváří zákony, má právo rozhodovat o výši daní i vyhlášení války a určovat pravidla vlastní aktivity. Má dvě rovnoprávné komory: Sněmovnu reprezentantů a Senát. Zákony navrhuje každá z obou a platí jen po schválení oběma komorami. Obě komory sídlí v budově Kapitolu ve Washingtonu. Kongres jako celek je jako neměnný sestaven každé dva roky k 3. lednu v částečně novém obsazení a je tak počítáno pořadí. V roce 2018 je tak kongresem číslo 115.
Kongres Spojených států amerických | |
---|---|
Předchůdce | Konfederační Kongres a Kontinentální kongres |
Vznik | 4. března 1789 |
Sídlo | Kapitol Spojených států amerických, Spojené státy americké |
Souřadnice | 38°53′23″ s. š., 77°0′32″ z. d. |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Volební systém do Kongresu
Jak senátoři, tak i reprezentanti jsou voleni v přímých všeobecných demokratických volbách podle většinového systému.
Historie
První shromáždění (kongres) reprezentantů tehdy ještě 12 z 13 britských kolonií se sešlo 5. září 1774. Druhý kongres z 4. července 1776 schválil Vyhlášení (deklaraci) nezávislosti. Prvních osm let byl Kongres jednokomorový s jedním hlasem za každý členský stát. To vyvolávalo rozpory mezi státy z hlediska počtu obyvatel velkými a malými. Řešením byl kompromis (zvaný Connecticutský nebo Velký) v podobě dvou komor, Sněmovny s počtem hlasů podle počtu obyvatel a sněmovnou voleného Senátu s rovnými hlasy států. Toto uspořádání platilo od 4. března 1789.
V první polovině 19. století byla sněmovna často ve sporu se senátem kvůli regionálním záležitostem včetně otroctví. Sever s početnějším obyvatelstvem než jih dominoval ve sněmovně, přesto neměl možnost přehlasovat Senát s rovností hlasů států. Sněmovna opakovaně schvalovala zákaz otroctví v nově získaných územích po mexické válce, Senát jej ale úspěšně blokoval až do občanské války (1861–1865), následující po odtržení několika jižních států. Také rezignovali senátoři odtržených (tj. otrokářských) států a Senát tak přestal zákaz otroctví blokovat.
Sněmovna reprezentantů
Sněmovna reprezentantů USA (ang. The United States House of Representatives, krátce běžně The House) sídlí v jižním křídle Kapitolu. Křesla ve Sněmovně reprezentantů jsou rozdělena mezi jednotlivé státy USA podle počtu obyvatel, každý stát má garantované alespoň jedno křeslo. Jde o 435 hlasujících členů – reprezentantů, často zvaných kongresmani. Dále zde zasedají nehlasující reprezentanti Americké Samoy, Washingtonu D.C., Severních Marián, Guamu a Amerických Panenských ostrovů, z nichž každý reprezentuje jeden kongresový volební okrsek a slouží dva roky. Portoriko posílá nehlasujícího občanského komisaře, který jediný je volen na čtyři roky. Celkově tak má Sněmovna reprezentantů 441 členů.
Komoře předsedá její mluvčí, který je volený komorou a tradičně je jím vůdce sněmovního stranického klubu Republikánské nebo Demokratické strany (ang. the House Democratic Caucus, resp. the House Republican Conference), podle toho, která má více hlasujících kongresmanů.
Senát
V Senátu zasedá 100 senátorů, volených na šest let, přičemž každé dva roky se volí přibližně jedna třetina. Každý stát má dva senátory, nezávisle na počtu jeho obyvatel.
Zajímavosti
- Podle analýzy z května 2013 stála průměrná (úspěšná či neúspěšná) kampaň z roku 2012 na jedno křeslo v kongresu 10 476 451 dolarů.[1] Rozpočítáno na téměř dvouletou kampaň je to 14 351 dolarů za den, což je částka srovnatelná s ročními příjmy Američanů v nižší střední třídě.
- Ve 113. kongresu (2013–2015):
- jsou ženy zastoupeny z 20 % v senátu (20 ze 100) a 18 % ve sněmovně reprezentantů (79 z 435).[2]
- V obou komorách je 42 černochů a 31 hispánců.[3] Většina z kongresmanů jsou muži-běloši.
- Přibližně pětina z kongresmanů sloužila v armádě.[3]
- Podpora Kongresu u Američanů na konci roku 2013 klesla na 9 %.[4]
- Členové kongresu bývají znovuzvoleni ve své pozici v průměru v 90 % případů.[5] Náklady na kampaň pro jejich znovuzvolení jsou zlomek nákladů na získání křesla v Kongresu, pro rok 2012 činily 1 689 580 dolarů.[6]
- Od ledna 2014, poprvé v historii amerického kongresu, je víc než polovina jeho členů milionáři.[7] a desítka nejbohatších z nich má jmění v hodnotě 1,052 miliardy dolarů.[8]
- Podle průzkumu veřejného mínění[9] z dubna 2016 mají naprostou důvěru v kongres USA 4 % a alespoň částečnou 46 % Američanů.
- V zákonodárném procesu jsou obě komory rovnoprávné, dále mají specifické pravomoci (například sněmovna může podat žalobu a senát následně rozhoduje o impeachmentu), nicméně Senát také například schvaluje mezinárodní dohody, vysoké ústavní činitele a další, takovou pravomoc sněmovna nemá. To dělá ze senátu jednu z mála, ne-li jedinou, horní komoru s větší mocí než má dolní komora na světě.
Odkazy
Reference
- http://www.nydailynews.com/news/politics/cost-u-s-senate-seat-10-5-million-article-1.1285491
- Archivovaná kopie. www.cawp.rutgers.edu [online]. [cit. 2014-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-09-07.
- Vital Statistics on Congress
- http://swampland.time.com/2013/11/12/the-9-congress-approval-rating-hits-the-single-digits/
- http://www.laits.utexas.edu/gov310/VCE/conreelection/
- http://edition.cnn.com/2013/07/11/politics/congress-election-costs/
- For The First Time EVER Most Congress Members Are Millionaires
- America Ruled By Wealthy Lords
- dle Media Insight Project, 18. 4. 2016
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kongres Spojených států amerických na Wikimedia Commons
- Galerie Kongres Spojených států amerických na Wikimedia Commons